30. Filozofie 20. století

30. MO

Filozofie 20. století

– vznik nových směrů: 1. novopozitivismus

2. neomarxismus

3. filozofie života

–> např. problematika holocaustu

4. hermeneutika

–> umění sdělování, vysvětlování, přednášení

5. fenomenologie

–> Edmund Husserl

6. filozofie bytí

–> Martin Heideger

–> uvažování o podstatě naší existence

–> vnímání konečnosti – život je cesta ke smrti

7. existencionalismus

–> francouzský, německý

8. filozofie dialogu

9. novotomismus, personalismus

–> Jean Lacroix

10. pragmatismus

–> pragmatická politika z každodenních potřeb lidí

11. strukturalismus

12. postmoderna

13. kritický racionalismus

–> Karl Raimund Popper

14. filozofie přirozeného jazyka

15. filozofická antropologie

–> zabývá se člověkem ze všech stran

– završení scientismu – věda byla příliš přeceňována

– zneužitelnost vědy proti člověku (1. sv. válka 1914 – 1918)

– zásah do chodu Evropy, změna klimatu myšlení v Evropě – krize

myšlení –> lidé přišli o věci, blízké osoby – „Má smysl něco budovat?“

– umělá inteligence, komputerizace, jaderné nebezpečí

– návrat k historii, historickým událostem – analyzace – příčiny a důsledky té, které události,

více úhlů pohledu na historii

– hrozby: globální oteplování, nukleární válka, válka pohlaví, válka generací (stárnutí

populace), extremismus, terorismus

Novopozitivismus – zabývá se logikou, problematikou vědy, jazykem (vyjadřováním),

analyzuje vědecké vyjadřování, sbližuje se s matematikou

– 3. etapa ve vývoji pozitivismu

– asi od 20. let 20. století

– Vídeňský kruh – věnovali se logice, jazyku (sdělitelnosti, vyjadřování), vědě

– vyžadovali přesné vědecké vyjadřování, strohé – návaznost na

Ockhamovu břitvu – středověk (ekonomie vyjadřování)

– pobočka i v Praze

– Ludwig Wittgenstein – 1889 – 1959

– Rakušan

– 1. polovina života – dílo: Tractatus logico

– o čem není možné hovořit, o tom je třeba

mlčet

– hlavní myšlenka – svět je souhrn faktů nikoli

věcí – 2 světy – svět faktů a svět myšlenek

– ovlivnil Vídeňský kruh

– 2. polovina života – analýza jazyka

– jazyk je hra, forma života

– jazyk se neučíme, jednáme jím – hrajeme hry

– nelze zkonstruovat „ideální/univerzální jazyk“ –

soubor různých pravidel / „praktik“

– je důležité, JAK něco řekneme – jakým

způsobem

– ovlivnil strukturalismus a moderní filozofii

– Bernard Russel – 1872 – 1970

– anglický filozof, matematik

– kritik náboženství

– nositel Nobelovy ceny za literaturu

– neutrální monismus = jednotný princip, na kterém se lidé dohodnou, že

existuje na začátku, nemůžeme prokazatelně

rozhodnout, zda existuje hmota nebo duch

– musíme brát naše počitky jako neutrální fakta, pak s nimi můžeme dál

pracovat (symbolika)