30. Filozofie 20. století

2. korespondenční teorie

–> něco řekneme a v realitě si ověříme, zda je to pravda

3. koherenční teorie

–> dva výroky si neodporují, je mezi nim soulad =

koherence

–> dovolávání se na teorie

4. konsenzuální teorie

–> za pravdivý je označen takový poznatek, který je

uznán a potvrzen společenstvím různých subjektů

5. verifikace

–> potvrzení či vyvrácení pravdy vědeckými metodami

6. teologická pravda

–> něco, na co se lze jen spolehnout

–> neodvíjí se od smyslů

– vychází ze „zdravého selského rozumu“

– může souviset s konzumním životem

– relativismus pravdy – pravdivé je to, co je uznáno za pravdivé

– souvisí s utilitarismem – užitek je utilitaristický, vycházím z toho, co je

užitečné (Jeremy Bethem – individuální utilitarismus)

– představitelé: Charles Sanders Pierce, William James

– John Dewey – zakladatel chicagské školy (prapůvod amerického školství)

– nebazíruje na přesných, kvantech znalostí

– odmítal pevné učební plány a osnovy

– klade důraz na praxi

Strukturalismus – struktura – je určující pro vlastnosti celku

– pojetí předmětu jako souhrn vztahů tvořících relativně fixní vnitřní

spojení

– vyjadřuje vztah mezi jednotlivými prvky systému a zároveň vztah

jednotlivých prvků k celému světu

– strukturální funkcionalismus – člověk ve vztahu ke společnosti a zároveň

vztah lidí mezi sebou

– rozvíjí se v různých disciplínách: filozofie, sociologie, politologie, biologie,

lingvistika

– holismus – na organismus se musíme dívat z celkového pohledu

– Claude Levis – Strauss – zemřel 2009

– aplikoval strukturalismus na výzkum přírodních národů, jejich

myšlení, mýtů

– první myšlenky sociální antropologie

– „Svět začal bez člověka a bez něj také skončí.“

– dílo: Totemismus dne

– Ferdinand de Saussure – 1857 – 1913

– systém v jakémkoliv oboru

– Michael Foucault – 1926 – 1984

– homosexuál

– epistémy – v kulturních dějinách kompaktní a stabilní útvary

– budování sítí soudobých poznatků, vědeckých teorií a

institucí –> ty svým způsobem určují, jak příslušníci

epistémy myslí, jednají a uvažují

– provází je diskurs – určitým způsobem vedený dialog uvnitř

společnosti, způsob chápání a porozumění skutečnosti v

určité epoše a oboru, který se charakteristickým

způsobem promítá do jazyka a jeho možnosti tak

podstatně ovlivňuje

– 3 epistémy – renesanční, klasická, moderní

– dílo: Dějiny sexuality

Dějiny šílenství v době osvícenství

Psychologie a duševní nemoc

Postmoderna – populární proud v kultuře, filozofii, literatuře, výtvarném umění, politice,

teorii věd

– vznik: 70. léta v USA – obnažuje problémy severoamerického pojetí civilizace

– zabývá se odcizováním společnosti, globalizací, technizací…