30. Filozofie 20. století

– univerzální: 1. puzení,

žádostivost

2. instinkt

3. návykové chování

4. praktická

inteligence

– dílo: Ordo amoris

Místo člověka v kosmu

Podstata formy sympatie

– Arnold Gehlen – německý filozof a sociolog

– člověk je slabá, zranitelná bytost – vyžaduje dlouhou a vydatnou péči po

narození

– dílo: Bytost nedostatku

–> nedokonalost člověka kompenzuje technika a kultura

–> poukazuje na přetechnizovanost a zmechanizování světa

– Helmut Plessner – německý filozof a sociolog

– živé organismy se liší od živých svou „pozicionalitou“

1. vnější

–> otevřená

–> rostliny

2. vnitřní

–> uzavřená

–> člověk

– pozicionalita = aktivní určování své pozice v okolí

– člověk s liší od ostatních odstupem od sebe sama, nahlížením na sebe

sama (smích sám sobě)

– dílo: Smích a pláč

– Hannah Arendtová – německá filozofka a socioložka

– židovský původ

– spolupráce s Heidegerem, Jaspersem, Husserlem

– zabývá se problematikou kultury, masové kultury, svobodou

– kritika totalitarismu – nacismu a fašismu

– dílo: Vita activa

–> 3 typy lidské aktivity: 1. práce

–> spjata s přírodou a biologickými

potřebami

2. výroba

–> vyšší forma

–> vytváří svět

–> umožňuje přežívání kultur

3. jednání

–> nejvyšší forma

–> čistě lidská

Počátky totalitarismu

–> znaky totalitarismu: 1. ideologie

2. teror

3. vůdce

4. organizace

5. propaganda

O revoluci

–> porovnává revoluci francouzskou a americkou

– Pierre Teihard de Chardin – francouzský paleontolog, myslitel, teolog

– byl v jezuitském řádu

– člověk – vrchol vesmírné evoluce

– člověk je: 1. bytost biologická

2. bytost kosmická

– Bůh = bod Omega

– dílo: Lidstvo jako zoologická zahrada

Fenomén člověka

– eidetický – v Husserlově filosofii podstatný, nutný, zbavený nahodilostí

– invariant – (lat.), to, co se nemění a zůstává stálé