30. Filozofie 20. století

– optimistické ekonomické výhledy byly konfrontovány s hospodářskými

otřesy, ropná krize

– postmoderna znamená krizi moderny (tj. osvícenského myšlení a na něm

založené vědy)

– 20. století se vyznačuje mnohočetností filozofických přístupů – tradiční

hodnoty a vazby se uvolňují

– leitmotivem (hlavním motivem) doby se stává relativita, nihilismus

– mění se paradigma vědy, moderní věda se stává více alternativní

– hledá alternativní cesty v nejrůznějších oborech lidské činnosti (hnutí New

Age – zdravý životní styl)

– svět je přírodně, ekonomicky, informačně propojen

– kriticky se obrací k rozumu a odmítá jeho nadřazenost – rozum přímočarý,

dobyvačný (člověk může vše – Descartes), suverénní

– vyhlašuje kulturní pluralitu a zpochybňuje západní egocentrismus

– není rozdíl mezi „vysokým“ a „nízkým“ uměním

– výsledkem se může stát nihilismus (= neuznává, popírá hodnoty mravní,

společenské, negativní postoj k všeobecně přijímaným hodnotám, ke všemu)

– chce se bavit, nebere svět vážně

– svět je hrou, kterou neomezeně vymýšlíme

– hlavním principem je „ozvláštnění“

– nepátrá po smyslu života

– odmítá velké ideje a cíle – láska k lidstvu, soucit, mravní zdokonalování

– přesah lidské existence spočívá v prostém přežívání

– Thomas Samuel Kuhn – 1922 – 1996

– americký teoretik vědy

– vývoj vědy není pomalý, evoluční, ale je revoluční

– Michael Foucault – epistémy

– Paul Karl Feyeraben – 1924 – 1994

– vývoj věd nemá logiku

– Jean Francoise Lyotard + Wolfgang Welsch – prosazují pluralitu, diskurs, toleranci

– odmítají konsens (dohodu) – neuznávají

jednotu

– neexistuje jeden univerzální výklad

Kritický racionalismus – 2. polovina 20. století

– obhajuje názor o objektivní existenci veřejného světa a možnosti

jeho poznání prostřednictvím kriticky vedené práce rozumu

– kritické myšlení

– vzešel z okruhu vídeňské školy

– Karl Reimund Popper – 1902 – 1994

– Rakušan

– teoretik vědy

– zabýval se poznáním

– teorie falzifikace – vědecká teorie platí do té doby, dokud někdo

neprokáže její nepravdivost

– pravdivost vědeckých teorií nelze dokazovat,

pouze empiricky testovat

– vědecká teorie je jen ta, která počítá se svou

falzifikovatelností

– teorie 3 světů: 1. S1 = hmotný svět, příroda, technika

2. S2 = myšlenky lidí, psychický svět

3. S3 = využívání závěrů lidského myšlení, výsledky

našich myšlenkových pochodů

– teorie otevřené společnosti – jen demokracie zaručuje bezpečí a

svobodu – je ohrožena totalitními

tendencemi (ideologiemi)

– svoboda je neslučitelná s rovností

– uzavřená společnost = totalita

(nepouští informace dovnitř)

– dílo: Otevřená společnost a její nepřátelé

Bída historicismu