13. Vznik a vývoj filozofie

13. MO

Vznik a vývoj filosofie

– antická filozofie se dělí do 3 základních proudů: 1. předsokratovská filozofie

–> 6. – 4. stol. př. n. l.

2. období Sokrata, Platona a Aristotela

–> 5. – 4. stol. př. n. l.

3. helénistická filozofie

–> 4. stol. př. n. l. – 6. stol. n. l.

– jednotlivé typy antické filozofie: 1. kosmologická filozofie

–> hledá sjednocující princip, podstaty a řád

–> předsokratovská filozofie

2. antropologická filozofie

–> orientuje se na roli člověka, na fungování

společnosti a problematiku poznání

–> sofisté, Sokrates a tzv. sokratovské školy

3. systematická filozofie

–> hledá odpovědi na všechny typy otázek,

z odpovědí vytváří systém

–> Platon, Aristoteles

4. helénistická filozofie

–> hledání smyslu lidské existence

–> stoicismus, epikureismus, skepticismus,

novoplatonismus

Předsokratovská filozofie – hledání pralátky (arché) – základní neprostupující prvek, ze

kterého vznikl svět

– kosmologie – tzv. přírodní filozofie

– nauka o řádu světa

– předstupeň ontologie

– není ještě definován pojem bytí, ale cesta k němu je

již otevřena

– Miléťané – iónská/mílétská škola

– sjednocující princip světa v pralátce (monický materialismus)

– látka není mrtvý stavební materiál – je to živá, oduševnělá hmota =

hylozoismus

– arché – nekonečné, neomezené

– hmota, která nemá hranice a naše smysli ji nerozpoznají

– Thalés – pralátku viděl ve vodě

– Anaximandros – napsal první filozofický spis: O přírodě

– pralátka je neurčitá a neomezená = apeiron (věčná,

nesmrtelná, hmotná, v pohybu)

– Anaximenés – pralátkou je vzduch

– Hérakleitos – jeho názory mají jako první znaky filozofického systému

– sjednocujícím principem je podle něj změna, vývoj

– za pralátku považuje oheň (nejlépe charakterizuje neustálou

změnu)

– neustálá změna však neznamená chaos – hovoří o obecném

řádu, kterým se svět řídí = logos

– pantha rhej – vše plyne a je v neustálém pohybu

– Pýthagorejci – vycházejí z Pythágorových názorů

– důraz na estetiku

– učení o protikladech

– znaky mystické sekty

– sjednocující princip světa hledají ve vymezitelné a ohraničené harmonii,

kterou lze vyjádřit číselnými vztahy

– číselně lze vymezit celý kosmos, např. číslo deset v sobě obsahuje princip,

ze kterého je celý kosmos vybudován (vzniká součtem 1+2+3+4, 1 = bod, 2

= linie, 3 = plocha, 4 = prostor)

– Pýthagoras – jako první údajně označoval hledače moudrosti a poznání

termínem filosofos

– arché = číslo

– podobně jako Sokrates nenapsal žádná díla, jeho názory

známe jen ze spisů žáků

– Eleaté – Elejská škola

– jsou známi především jako filosofičtí odpůrci herakleitovského pojetí dynamické,

vyvíjející se skutečnosti