28. Filozofie v době osvícenství

opak – imanentní (transcendentní = něco, co

nás převyšuje, co člověk nemůže smysli a

rozumem poznat)

Kritika praktického rozumu

–> morálka, etika

–> 4 základní filozofické otázky: Co je člověk?

V co mám věřit? Co mám dělat? V co mohu

doufat?

–> všímá si zde problematiky svobody – když

člověk chce být svobodný, nesmí zasahovat

do svobody jiných

–> kategorický imperativ = mé chování je

zacíleno a vím, co obsahuje, člověk má

v sobě generátor morálky, v každé situaci ví,

jak jednat, jak se má rozhodnout

–> hypotetický imperativ = předem nevím, co

bude mé chování obsahovat, imperativ je

něčím podmíněn (nějaká výjimečná situace)

–> maxima – ta nejlepší, nejvyšší vlastnost,

hlavní zásada, podle které subjekt jedná

–> „Jednej vždy tak, aby maxima tvé vůle mohla

být brána jako princip všeobecného

zákonodárství.“

–> morálně se chová člověk jen tehdy, když to

projde rozumovou úvahou

Kritika soudnosti

–> estetika, emoce

–> v oblasti emocí a estetiky vyslovujeme

subjektivní soud, neexistuje objektivní

kategorie

3. postkritické

–> filozofie náboženství

–> právo, mravnost

–> kosmopolitní problémy

Anglické osvícenství

– Isaac Newton – jeden z těch, kteří dali impuls k rozvoji osvícenské teorie

– dokázal, že nebeská tělesa udržuje na jejich dráze stejná tíha, která

přitahuje jablko k zemi (=spojení induktivního empirismu a deduktivní

matematiky)

– George Berkeley – 1685 – 1753

– „mladý“ filozof – první dílo napsal v 25letech

– jeho cílem bylo vyvrátit materialismus a tedy i ateismus

– bůh je ten, kdo umožňuje vjemy nezávislé na naší vůli

– všechny jevy a věci nejsou ve skutečnosti nic jiného než komplex

našich počitků

– dílo: Pojednání o základech lidského poznání

– David Hume – 1711 – 1776

– naše poznání tvoří počitky a vjemy

– na základě této zkušenosti vznikají dojmy – imprese, čisté počitky

– ideje = představy, počitky zpracované rozumem

– emocionalismus = chování, rozhodování pod vlivem emocí

– agnosticismus = podstata věcí a jevů je nepoznatelná

– etika je založená na emocích

– co je dobré a zlé závisí na emocích

– utilitarismus = jeho morálka je obecně prospěšná

– zajímavý pohled na příčinnost = výsledek časově následného jevu ne

objevení a zdůvodnění příčinných souvislostí

– tvrdil, že nemůžeme poznat kauzualitu –

příčinu a následek (vím, proč to tak je –

záměna za časovou následnost – když se věc

stane 10x stejně –> vím, znám příčinu

– nevěří v Boha, ale nepopírá jej

– představitel skepticismu

– dílo: Pojednání o lidské přirozenosti

–John Locke – 1632 – 1704

– empirik, senzualista

– 2 druhy smyslového vnímání – 2 druhy kvalit těles: 1. primární – vnější