Fyzika - skripta
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
Náboj jádra: – kladný náboj e+
Chemický prvek jsou atomy se stejným nábojem jádra (hmotnosti mohou být různé), izotopy mají stejné protonové číslo (nuklidy s různým nukleonovým číslem) a nuklidy mají stejně protonů i neutronů (mají stejnou hmotnost)
Mezi částicemi působí slabé gravitační síly, elektrostatické odpudivé síly a silné přitažlivé jaderné síly, které mají krátký dosah – schopnost nasycenosti (působí jen na určitý počet částic, dosah 10–15 m).
Poloměr jádra: , kde . Objem: , hustota je u všech jader přibližně stejná .
Kapkový model jádra: Niels Bohr – kapka velmi husté a těžko stlačitelné kapaliny.
Vazebná energie
Vazebná energie je rovna práci, kterou musíme dodat k rozložení jádra na jednotlivé nukleony.
, kde B je hmotnostní úbytek.
Vazebná energie připadající na 1 nukleon:
S vyjímkou několika lehkých jader je
Deuterium
Tritium
Helium
Železo – největší energie na jeden nukleon
Syntézou dvou jader s nukleonovým číslem menším než je nukleonové číslo železa vzniká jádro těžší, stabilnější a uvolňuje se přitom energie.
Štěpením jádra s nukleonovým číslem větším než je železa vznikají dvě lehčí a stabilnější jádra, uvolňuje se energie.
Radioaktivita
Radioaktivita je schopnost některých jader vysílat záření, jádro prvku se přitom mění na jiné jádro nebo ztrácí část své energie.
Jaderné záření
záření α : svazek helionů (jádra helia – ), mají silné ionizační účinky, malou pronikavost a nesou velkou energii, která je kvantována.
záření β : svazek elektronů nebo pozitronů, mají větší pronikavost, menší ionizační účinky a energie není kvantována, protože je tvořena jen kinetickými energiemi jednotlivých částic.
záření γ : elektromagnetické záření o , je velmi pronikavé (k zastavení je potřeba silná vrstva olova), silně ionizuje plyny a má schopnost uvolňovat z látky elektrony nebo celé ionty.
neutronové záření: v přírodě se nevyskytuje, je to proud letících neutronů, má velkou pronikavost, reaguje jen s atomovými jádry (pružné srážky – předává jádrům energii, nepružné – uvolňuje částice z jader), zpomalení pomocí jader s nízkou hmotností.
Posunovací pravidla
záření α : … nuklid se v tabulce posune o 2 místa vlevo před původní.
záření β : protože (neutron se přemění na proton, elektron a antineutrino), … nuklid se posune v tabulce o jedno místo za původní nuklid.
záření γ : nuklid se neposouvá, pouze klesá jeho energie.
Radioaktivita
Marie Curie-Sklodovská a Piere Curie – rychlost samovolného radioaktivního vyzařování nelze fyzikálně ovlivnit.
, kde T je poločas přeměny (doba, za kterou počet jader klesne na polovinu), N(0) je původní počet jader (v čase t=0) a N(t) je počet jader radionuklidu v čase t.
Protože , , kde je přeměnová konstanta.