Fyzika - skripta

Magnetosféra je Zemské magnetické pole, zabraňuje dopadu částic slunečního větru na povrch Země.

Měsíc

Hmotnost Měsíce je 81x menší než hmotnost Země (dvojplaneta Země-Měsíc), poloměr je 1 700 km a vzdálenost od Země je 385 000 km. Doba rotace kolem osy je stejná jako doba oběhu kolem Země (27,3 dne).

Měsíc nemá atmosféru, teploty jsou od –190°C do 100°C.

Měsíc působí na Zemi slapovými silami, čímž jsou způsobeny změny výšky mořské hladiny.

1. Mars

Má rudou barvu (Fe2O3), teploty jsou v rozmezí –90°C a 0°C, má řídkou atmosféru.

Doba rotace kolem své osy je 24,6 h, průměr je přibližně stejný jako poloměr Země.

1. Obří planety

Jsou mnohem větší než Země, mají menší hustoty a jiné složení (71% H2, 27% He).

Nemají pevný povrch, od vnějších vrstev směrem do středu jsou tvořeny stále hustší atmosférou, u středu je kovový vodík (způsobeno obrovským tlakem).

Jupiter: atmosféra se skládá ze světlých a tmavých pásů (vznikajících konvekcí), poloměr je 71 000 km a hustota je 1 300 kgm–3.

Saturn: prstenec tvořen kameny a prachem obíhajícími v rovině rovníku, poloměr 60 000 km a hustota 710 kgm–3.

Uran: objeven až v 18. st.

Neptun: objeven v 19. st.

1. Pluto

Nejmenší a nejvzdálenější planeta soustavy – poloměr 1 180 km, hustota 2 000 kgm–3.

1. Komety, planetky, meteoroidy

Planetky jsou v pásu mezi Marsem a Jupiterem (největší je Ceres – průměr 1 000 km).

Komety mají jádro ze směsi zmrzlých plynů a prachu, v blízkosti Slunce plyny sublimují, prach se uvolňuje – vzniká ohon.

Meteoroidy o průměru do centimetrů v atmosféře shoří – meteor, o průměru do metrů neshoří celé a zbytky dopadnou na Zem – meteority.

1. Hvězdy a galaxie

Většina hvězd tvoří dvojhvězdy (obíhají kolem společného těžiště) nebo troj i čtyřhvězdy.

Hvězdná velikost: 6 magnitud, hvězdy 1. magnitudy (velikosti) jsou asi 100x jasnější než hvězdy 6. magnitudy.

Zářivý výkon: L – celková energie, kterou hvězda vyzáří za 1 s ( - Slunce).

Zářivý tok: – záření dopadá kolmo na plochu S ve vzdálenosti r.

Zářivý výkon () závisí na její povrchové teplotě (podle Stefan-Boltzmanova zákona: ) –, kde R je poloměr a T je teplota hvězdy.

1. Vzdálenosti hvězd

, kde ϕ je roční paralaxa.

Takto můžeme určovat úhly .

Parsek:

Nejbližší hvězda je Proxima Centauri (asi 1,3 pc).

1. Spektrum hvězd

Spektrum je nejdůležitější zdroj informací o stavu a pohybu hvězdy. Spektrum hvězd je spojité.

Chladnější hvězdy (4 000 K) – načervenalé světlo, obyčejné hvězdy (5 000 – 6 000 K) – žluté.

Efektivní teplota je teplota, kterou by mělo absolutně černé těleso stejné velikosti jako hvězda a se stejným zářivým výkonem.

1. Hmotnost hvězd

, protože a , potom .

U dvojhvězd:

1. Rychlost pohybu

Rychlost rozložíme na radiální a tečnou složku. Tečnou složku vypočítáme, známe-li vzdálenost hvězdy, radiální určíme pomocí Dopplerova jevu.