Fyzika - skripta

Všechny planety rotují kolem své osy ve stejném smyslu, v jakém obíhají kolem Slunce. Venuše rotuje naopak a Uran má osu rotace v rovině oběžné dráhy.

Hvězdný den: doba, za kterou se Země otočí dokola vzhledem ke hvězdám (23 h 56 min)

Sluneční den: doba, za kterou se otočí do stejné polohy vzhledem ke Slunci (24 h)

1. Slunce

Hmotnost je a poloměr , hustota

Ve Slunci probíhají termonukleární reakce – do prostoru se uvolňuje energie. Teplota nitra je asi a teplota povrchu je – Slunce je plazma.

Vzniklo asi před 4,7 miliardy let z oblaku plynů H a He. Místo s větší hustotou přitahovalo látku a ta se vzájemnými nárazy zahřívala. Při dostatečné teplotě začaly probíhat reakce.

1. Merkur

Protože je Merkur malý a obíhá blízko u Slunce, je jeho rotace bržděna Slapovými silami (části planety, které jsou blíže ke Slunci, jsou přitahovány většími silami než ty, které jsou od Slunce dál) – doba rotace je 58,65 dne.

Teploty se pohybují od 430°C ve dne až do –170°C v noci.

Protože má Merkur slabou přitažlivost, nemá atmosféru a povrch je pokryt krátery.

1. Venuše

Po Slunci a Měsíci je nejjasnější planetou. Protože je to vnitřní planeta, vidíme její fáze (jako u Měsíce). Doba rotace je 243 dní opačným směrem než u ostatních planet.

Atmosféra je asi 80 km vysoká a obsahuje plyny CO2, H2O, SO2 a mraky aerosolů H2SO4, HCl, HF, HFSO3. Atmosférický tlak je asi 90x větší než na Zemi.

Teplota je 470°C ve dne i v noci, což je způsobeno skleníkovým jevem – v atmosféře Venuše je hodně CO2, H2O, SO2 (skleníkové plyny), které částečně pohlcují infračervené záření, které Venuše vyzařuje, proto Venuše více energie přijímá, než vyzařuje a teplota roste.

1. Země

Poloměr je 6 378 km, hmotnost a hustota 5 500 kgm–3.

Nitro Země zkoumáme pomocí seizmických vln (infrazvukové vlny) vznikajících při zemětřesení.

Vnější jádro je pravděpodobně kapalné a vnitřní jádro tuhé (5 000°C). Je tvořeno převážně železem, které způsobuje magnetické pole Země. Zdrojem energie uvnitř Země jsou radioaktivní přeměny.

Zemská kůra je tvořena litosférou a astenosférou. Litosféra je nejsvrchnější vrstva pláště – 12 desek, které se velmi pomalu pohybují (pohyb kontinentů, nárazy vznikají pohoří, zemětřesení). Astenosféra je v hloubce více než 100 km – velký tlak a teplota – materiál se chová jako plastická látka. Zdola je zahřívána a shora ochlazována – proudění (pohyb litosféry).

Atmosféra je složena z N2 (78%), O2 (21%) a zbytek jsou CO2 (jeho podíl se stále zvyšuje) a další. Skládá se z troposféry (11 – 14 km, 90% hmotnosti, teplota s výškou klesá – proudění vzduchu – konvekce), stratosféry (15 – 60 km nad Zemí, teplota s výškou stoupá, vyskytuje se ozón – O3 – pohlcuje UV záření) a ionosféry (nad 60 km, slabě ionizovaný plyn – kosmickým zářením, vodivost).