Struktura a vlastnosti pevných látek

Struktura a vlastnosti pevných látek

Krystalické látky – jsou charakterizovány pravidelným uspořádáním částic (atomů, molekul, iontů) z nichž jsou složeny.

Monokrystal – rozložení částic v krystalu se periodicky opakuje, mají pravidelný tvar = DALEKOSÁHOVÉ USPOŘÁDÁNÍ (NaCl, diamant, ametyst,..) Uměle vyrobené monokrystaly – rubín, polovodiče.

Polykrystaly – skládají se z velkého počtu zrn ( drobných krystalů), poloha zrn je nahodilá.

Izotropní látky – určitá vlastnost látek je ve všech směrech stejná (u polykrystalů).

Anizotropní látky – mají některé vlastnosti závislé na stavbě krystalů (u monokrystalů).

Amorfní látky – jsou beztvaré látky, krátkosahové uspořádání látek na malou vzdálenost (sklo, pryskyřice, parafín, vosk, asfalt, saze, černé plasty). Většinou jsou to látky izotropní, lámavost je ve všech směrech stejná.

Nazývá se základní nebo elementární buňka.

Buňka může být:

1. Prostá

2. Plošně centrovaná

3. Prostorově centrovaná

1. Bodové:

a) vakance – volné místo v mřížce b) intersticiální poloha částice – částice mimo mřížku c) příměsi – nečistoty

2. Čarové – podél určité čáry – DISLOKAČNÍ ČÁRA

a) vakance b)intersticiální poloha částice c)příměsi

1. IONTOVÉ KRYSTALY – (NaCl) jsou tvrdé, mají vysokou teplotu tání, křehké, vedou dobře elektrický proud, jsou propustné pro světlo, pohlcují infračervené záření.

2. KOVALENTNÍ (atomové) KRYSTALY - vytváří makrokrystaly, vazby mezi krystaly jsou stejně pevné, mají vysokou teplotu tání, jsou téměř nerozpustné, tvrdé (diamant)

3. KOVOVÉ KRYSTALY – mřížka z kladných iontů, mezi ní je elektronový plyn, mají malou pevnost, (kovy jsou kujné, tažné), dobře tepelně a elektricky vodivé, v tlustších vrstvách jsou neprůhledné.

4. KRYSTALY S VODÍKOVOU VAZBOU – ledové krystaly , led má menší hustotu než voda.

5. MOLEKULOVOVÉ KRYSTALY- vázány Van der Waalsovou vazbou – inertní plyny, jsou stabilní jen za nízkých teplot, měkké, nízká teplota tání(tuha), dobře se otírají, dobré mazací vlastnosti.

Pružnost těles

DEFORMACE - Působíme-li silou na těleso, dochází k deformaci.

Deformace může být:

1) Trvalá (těleso se po odstranění síly nevrátí do původního tvaru)

2) Dočasná (těleso se po odstranění síly vrátí do původního tvaru)

Těleso, které se vrátí do původního tvaru, přestane-li působit síla, nazýváme pružné těleso.

Druhy deformací podle způsobu působení deformační síly:

• tahem

• tlakem

• ohybem

• smykem

• kroucením

V technické praxi se vyskytují kombinace různých druhů deformací současně.

1. tahem

- dvě stejně velké síly, které leží v téže přímce, mají opačný směr a působí směrem ven z tělesa

Př.: lana

2. tlakem

- dvě stejně velké síly, které leží v téže přímcemají opačný směr a působí směrem dovnitř tělesa