Genetika populací
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu PDF.
pozn.
Zvláště v minulosti bylo vytváření izolovaných populací typické i pro člověka. Při migraci na
nové místo se pak někdy setkáváme s tzv. efektem zakladatele, kdy některý jedinec zakládající
populace (která "přimigrovala" do nové oblasti - např. etnické skupiny, osadníci v Americe ...)
předal do dalších generací relativně vzácnou alelu, která se pak (například vlivem genetického
driftu) rozšířila v této populaci natolik, že je její frekvence mnohem vyšší než v jiných částech
lidské populace.
⇨ Genetický posun (drift)
-
platí pro malé populace (čím je populace menší, tím výraznější je vliv driftu)
-
náhodné posuny ve frekvenci jednotlivých alel v rámci genofondu dané populace
-
tyto změny frekvencí nepodléhají selekci, ale závisí vyloženě na náhodě při vzniku gamet a
zygot
-
některé alely mohou zcela vymizet, jiné dosáhnou 100% četnosti
-
stoupá počet homozygotů, klesá počet heterozygotů
-
mohou se vytvořit populace značně rozdílné – vznik nových druhů
-
uplatňuje se v malých populacích (užší výběr alel, vlivem náhody dochází k významným
změnám četnosti alel a genotypů)
MUTACE
= změny genetické informace; procesy, při kterých se mění počet alel nebo vnikají alely nové, mění se
kvalita i kvantita genů
⇨ SPONTÁNNÍ - vznikají bez zásahu člověka
-
nepatrná četnost, zvyšuje se zhoršujícím životním prostředím
-
chyby při replikaci, transkripci… (opravné systémy organismu mohou napravit)
-
pravděpodobnost úměrně stoupá s rozsahem genomu a délkou bun. cyklu (vysoká u mikroorg.)
⇨ INDUKOVANÉ - vyvolány působením tzv. mutagenních činitelů (= mutagenů)
-
fyzikální - radiomutageny (RTG-záření, UV-záření a jiné krátkovlnné záření)
-
chemické - chemomutageny (těžké kovy, formaldehyd, yperit, dusitany, azobarviva)
Rozdělení mutací podle rozsahu:
A) GENOVÉ MUTACE – zasahují a mění jednotlivé geny, probíhají na molekulární úrovni
⇨ změna pořadí nukleotidů
⇨ ztráta 1/více nukleotidů
⇨ zařazení nadbytečného nukleotidu
⇨ zařazení chemicky pozměněného nukleotidu (nefunkčního)
⇨ záměna nukleotidu (jiná báze)
-
dochází ke změně kodonu → chyba v proteosyntéze (zařazení jiné aminokyseliny v bílkovině)
-
dominantní mutace jsou vzácné, nová alela bývá vůči původní recesivní
-
buňka má do určité míry schopnost pomocí reparačních enzymů tyto mutace opravit =
reparovat menší pravděpodobnost fenotypového projevu
B) CHROMOZÓMOVÉ MUTACE = ABERACE - změna struktury chromozómu
⇨ ztráta vnitřní části chromozómu = delece
⇨ zdvojení části chromozómu = duplikace
⇨ převrácení úseku chromozómu = inverze