Genetika populací

2. V populaci je frekvence dominantní alely 30 %. Jaký je podíl jedinců homozygotně recesivních a 
heterozygotů? [aa = 0,49; Aa = 0,42]

3. Modrookých jedinců (= recesivní homozygoti) je v populaci 36 %, hnědookých (= dominantní 
homozygoti či heterozygoti) 64 %. Kolik procent v populaci tvoří jedinci hnědoocí homozygotní a kolik 
procent hnědoocí heterozygotní? [BB = 16 %; Bb = 48 %]

4. Četnost recesivní alely pro myopii 

(krátkozrakost) je v dané populaci 0,14. Jaká je četnost postižených (krátkozrakých) a přenašečů v této 
populaci? [aa = 0,0196; Aa = 0,2408]

5. Jistá autozomálně recesivní choroba, vykazující monogenní 

dědičnost, se v lidské populaci vyskytuje s frekvencí 0,0064. Kolik procent této populace tvoří zdraví 
jedinci, kteří nemají ani jednu příslušnou recesivní alelu. Populace je v Hardy-Weinbergově rovnováze. 
[AA = 84,64 %]

FAKTORY NARUŠUJÍCÍ GENETICKOU ROVNOVÁHU

-

Dokonalá panmixie se vyskytuje jen zřídka, na populaci působí různí činitelé a mění složení 
genofondu (narušují genetickou rovnováhu populace)  

⇨ Mutace 

-

náhlé, trvalé dědičné změny

-

např. změna dominantní alely na recesivní či naopak, vznik úplně nové alely

-

jsou zdrojem genetické proměnlivosti

-

jednorázová mutace nemůže způsobit trvalou změnu frekvence genů a genotypů

-

četnost těchto jevů je velmi nízká a změny se během jedné generace téměř neprojevují 
četnost velmi malá

-

jestliže se jedinec rozmnoží, může ovlivnit složení populace 

-

mutace má vliv pouze ve spojení se selekcí

-

!!!fyzikální, biologické, chemické (příklady PCB - lepidla, DDT, těžké kovy, bio - bakterie, 
viry, parazité, inverze, inzerce, vznik kruhového chromozomů)

⇨ Selekce (přírodní výběr)

-

některé alely jsou přednostně reprodukovány, nevýhodné alely postupně ubývají

-

pokud alela svého nositele zvýhodňuje oproti jedincům bez této alely, bude frekvence této 
alely v následujících generacích postupně stoupat (výhodná dominantní alela se šíří rychleji 
než podobná alela recesivní)

-

nevýhodné alely postupně ubývají (dominantní mizí poměrně rychle, recesivní mizí pomalu 
a úplně nevymizí nikdy), protože své nositele znevýhodňují (tzv. negativní selekce)

pozn.: můžeme rozlišit i umělý výběr – zásah člověka – šlechtění rostlin, živočichů, 

mikroorganismů

⇨ Migrace

-

obohacení genofondu o nové alely (imigrace) nebo naopak jeho ochuzení (emigrace)

-

Organismy žijí často na zcela specifickém místě, kde mohou tvořit více či méně izolované 
subpopulace; pro výměnu genů (genový tok) mezi takovýmito populacemi je pak migrace 
nezbytná. Případné rozšíření těchto alel opět závisí na jejich adaptativní hodnotě (vliv 
selekce) → podmínky na původním a novém stanovišti se mohou lišit.