25. Filozofie novověku

25. Filosofie novověku

a) Úvod – co je předmětem zkoumání

b) Racionalismus (Descartes)

c) Empirismus (Locke)

d) Osvícenství – Francie

e) Kant

část s

FILOZOFIE NOVOVĚKU 17. – 19. st.

- novověk přechází v renesanci – rozum je stále důležitý

- tlak na rozumový přístup k faktům

- souvisela s rozvojem přírodních věd

- zdůrazňovala postavení člověka ve světě a v přírodě

- bylo by dobré, aby ve světě všechno fungovalo podle mechanických pravidel a matematiky

- stroje jsou cool

Co stojí na počátku mého poznávání? Smyslná zkušenost (smysly) x rozum (racionalita)

- jde o to, čím začít smysly nebo rozumovými principy

Jak člověk poznává? Jaké jsou předpoklady poznání?

- mísí se pokus o racionální vysvětlení světa a do toho přichází náboženské vypjetí

- GNOZEOLOGICKÝ problém = problém poznání

- představitelé RACIONALISMU (důraz na rozum) a EMPIRISMU (důraz na smyslové poznání)

Část b

RENÉ DESCARTES (1596-1650) - RACIONALISMUS

- Renatus Cartesius – navazují Kartesiáni

- z J Francie

- nábožensky založený

- „Myslím, tedy jsem“ = jediné, o čem nelze pochybovat je to, že pochybuji – myslím

- povolala si ho královna Kristýna z Portugalska → zima, závěje – umřel

- gnozeologie (jak poznáváme) x ontologie (co existuje) – jsoucno, bytí

- Provence – loď jel – kouká do vody, vidí pádlo, jak se láme

- je dost možné, že smysly klamou

- co když mě klamou v jiných případech? Nemohu se na ně spolehnout

- zamýšlel se nad tím, pochyboval o tom

- Pokud něco pochybuje, musí to existovat („Myslím, tedy jsem“)

- ne všechno co existuje, musí pochybovat – strom, kámen

- podle nich zvířata nemají duši – mysleli si, že zvíře funguje mechanicky – stoupnu na ocas – reflex – spasená může být pouze duše člověka

- oproti jeho době, máme teď potřebu něčím mozek zaměstnávat, pořád máme kolem sebe nějaké podněty

- pochybování je znakem přemýšlení, aktivity, života

pochybování o sobě – nedůvěra v sebe, protože si myslíme, že jsme NEDOKONALÍ

- znak nedokonalosti

- tvrdil, že nejsme nepopsaný list papíru, už se rodíme jako člověk, máme v sobě matematické vzorce, idey

- Bůh podle něj existuje – symbol dokonalosti

- idea dokonalosti – neznamená, že takový člověk existuje

- lze pochybovat o problémech se vší vážností?

- nedokáže vytěsnit Boha – myslí si, že je stvořitel, stvořil mě jako bytost, proč by mě klamal, proč by mi dával rozum, když ho umím používat?

- konflikt – potřeba si uvědomit, že žijeme v nějaké kultuře – např. křesťanská, omezené jazykové dovednosti (čteme překlady)

- zdroje – mohou být ovlivněny

- jsem o těch problémech schopen pochybovat se vší vážností?

- dokazuje, že to nejde

Co víme jistě:

1. - existuji, Bůh existuje

2. - matematické pravdy jsou nezávislé na zkušenosti

3. - základní mate. Pravdy jsou v člověku vrozeny – vrozené ideje