Jak nová politická hnutí ovlivňují Evropu

3.PODEMOS

Nová španělská politická strana, kterou založil Pablo Iglesias Turrión, současný generální tajemník strany. Opět krajně levicová politická strana, která je šiřitelem sociální demokracie, levicového populismu a můžeme zde najít i znaky euroskepticismu. Hnutí Indignados, které se zúčastnilo protikorupčních protestů v roce 2011 se podílelo na vzniku strany. Manifest, jenž lze považovat za zakládající listinu podepsalo desítek osobností španělské inteligence a do čela kandidátní listiny pro volby do Evropského parlamentu v roce 2014 byl zvolen politolog a univerzitní lektor Pablo Turrión. Hlavními body, které chtěla strana prosadit bylo zrušení omezení deficitu, právo na interrupci, vystoupení Španělska z NATO nebo plně akceptovat článek 128, který ustavuje, že veškeré bohatství země podléhá zájmu lidu. Začátek působení této strany lze označit jako typický příklad populismu. Strana odmítla škatulkování levice a pravice, zdůrazňovala rozdíly mezi obyčejnými lidmi a zkorumpovanou elitou.

Strana se rozhodla nekandidovat v komunálních volbách, protože pokládala za více důležité ty parlamentní, ale chtěla, aby příznivci podpořili lokální hnutí. Necelý rok před volbami byl člen vedení strany obviněn z daňového podvodu. Tato skutečnost stranu poškodila zejména kvůli jejím vyhraněným protikorupčním názorům.

Strana chce prolomit hranice v Evropě, žádá vzájemnou spolupráci, ale zároveň je proti Lisabonské smlouvě a jejím omezením nebo zrušením chce Španělsku navrátit suverenitu.

V parlamentních volbách skončila strana třetí, avšak kvůli roztříštěnému kongresu nebylo možné vytvořit funkce schopnou vládu a byly vypsány předčasné volby. V těch PODEMOS kandidovalo jako koalice s dalšími dvěma stranami, strana opět obsadila třetí místo.

Pozornost médií a voličů přilákala koupě domu za 600 000 eur, kterou uskutečnil lídr strany Iglesias. Příznivce zajímalo, zda se koupě tak drahého domu nepře s přesvědčeními a principy demokratického socialismu.

Slogan „Sí, se puede“ láká mladé, dospělé voliče, především kvůli vysoké nezaměstnanosti a ekonomickým problémům v Evropě. PODEMOS se snaží propagovat volební kampaň ve velké míře přes sociální sítě, čímž mladá voličská základna roste. I přesto se Iglesias domnívá, že kampaň vedla strana málo radikálně, a proto ve volbách neměla takový úspěch, jaký očekával. Španělská socialistická dělnická strana se umístila lépe než PODEMOS. Politika a úspěch v politice jsou podmíněna zdlouhavými a složitými vyjednáváními, bez kterých nejde v demokraticky řízeném státě něčeho dosáhnout. Pro revolučně smýšlející stranu je tohle buď mrtvý bod, nebo se strana pokusí získat větší vliv. Dalším důvodem, proč se nedostavil větší úspěch je i snaha přilákat voliče na svou stranu z tradičně orientovaných velkých stran, čímž se PODEMOS prezentovalo jako jedna z mnoha sociálně demokratických stran a ztratilo část radikálněji zaujatých voličů. Objevuje se dilema, kdy jsou radikální změny požadovány, ale ne v takové míře, aby představovaly většinu potřebnou k vítězství ve volbách. Naopak vítězství ve volbách neumožňuje prosazování radikálnosti ve veliké míře.