Karel-Jaromír-Erben-Kytice

básnické prostředky: hoj jede, jede z lesa pán = epizeuxis; klop, klop, klop = zvukomalba (napodobení zvuku); šest otevřených proudů = metafora (otevřené rány); živobytí lilo = metonymie (krev); vrr, zlou to předeš nit = refrén (3x)

Štědrý den – dvě sestry chtějí znát budoucnost, tak se vydají k jezeru, kde vysekají díru do ledu, aby se na budoucnost podívaly. Haně se zjeví její milý a jejich svatba. Marie ale uvidí rakev a kříž. Do roka se obě vidiny splní.

• rým abab = střídavý

• básnické prostředky: Hoj, ty Štědrý večere = apostrofa; vysypalo se hvězdiček jako ovečky okolo pastýře = metafora, přirovnání

Holoubek – žena vzpomíná u hřbitova na svého mrtvého manžela. Potká pohledného mladíka, který se ji snaží utěšit a ta zapomene na svého muže do 3 dnů. Do měsíce se vdá. Radují se, protože mrtvý přece nic nevidí a neslyší. Na jeho hrobě sedával bílý holoubek, který zpíval tak, že každému pukalo srdce a nejvíce právě této ženě. Ta už to nemohla vydržet, skočila do řeky a utopila se. Pohřbena byla na poli pod velikým kamenem.

• rým abab = střídavý

Záhořovo lože – mladý hoch jde do pekla a cestou potká loupežníka Záhoře. Ten ho nezabije pod podmínkou, že mu popíše, jaké je to v pekle. Když se mladík vrací zpět, vypráví, že je v pekle připraveno lože (mučící) – Záhořovo lože. Záhoře to vyděsí, a tak činí pokání. Po 90 letech je mu odpuštěno a dostane se do nebe.

• rým abba = obkročný; aabb = sdružený; abab = střídavý

• básnické prostředky: Kdo je ten člověk, co chce v této poušti? = řečnické otázky; hromem rozoraný = personifikace; muž lesní pod dubem = anafora

Vodník – matka měla sen, že jí zemřela dcera, ale tu něco pořád táhne k jezeru. Tam se pod ní prolomí lávka a chytí ji vodník. Dívka si ho vezme, pak porodí dítě. Začne se jí ale stýskat po matce. Přemluví vodníka, aby ji na den pustil za matkou, ale musí mu nechat dítě. Matka dceru přemluví, aby neodcházela, tak se vodník vydá za nimi. Dcera chce za svým dítětem, matka ji odmítá pustit. Vodník chce pomocí dítěte vylákat svou ženu z domu. Matka říká, ať přinese děťátko na práh domu. To sice udělá, ale dítě zabije.

• rým aabb = sdružený

• básnické prostředky: sviť měsíčku sviť, ať mi šije niť = opakování (refrén); na topole podle skal, zelený mužík zatleskal = zvukomalba; stokrát jsem prosila = hyperbola

Vrba – žena ve dne byla plná života, ale v noci jako by nežila. Manžela zajímalo, co se děje. Babička u ohně mu řekla, že ji v noci opouští duše a vtěluje se do vrby. Muž to nevydržel a vrbu podťal. Tím ale zabil svoji ženu. Zeptá se vrby, co má dělat. Ta mu řekne, že má z jejího dřeva udělat kolébku pro jejich dítě – pak to bude, jakoby ho kolébala maminka. Proutí má zasadit a až dítě vyroste, bude si z něj řezat píšťalky a bude to jako maminčin zpěv.

• rým aabb = sdružený