97. Pygmalion - Shaw

V epilogu autor vysvětluje, že Líza si skutečně vezme Freddyho a žijí společně skromný, ale
spokojený život, přičemž si otevřou malé květinářství. Higgins zůstává osamělý a věnuje se
nadále své práci, i když si občas vzpomene na Lízu. Shaw zde naznačuje, že skutečná
proměna není jen otázkou změny chování a mluvy, ale také vnitřní změny a sebepoznání.

Hra končí otevřeně, s pocitem, že každý z hlavních postav se posunul dál ve svém životě, ale
zůstává otázka, zda se skutečně změnili k lepšímu, nebo zda byli pouze formováni okolnostmi
a očekáváními ostatních.

JAZYK:

Jazyk použitý v Pygmalionu je velmi rozmanitý a hraje klíčovou roli v ději. George Bernard
Shaw využívá kontrast mezi hovorovým jazykem, který používá Líza na začátku, a spisovnou,
kultivovanou řečí, kterou se naučí během svého výcviku. Líza na začátku mluví londýnským
dialektem cockney, který je plný nespisovných a hovorových výrazů. Postupem času, jak se
učí správné výslovnosti a mluvě, její jazyk se mění a stává se sofistikovanějším. Shaw také
využívá ironie a satiry k zobrazení společenských tříd a pokrytectví. Scénické poznámky v
díle jsou často podrobné a obsahují popisy postav a jejich chování, což čtenáři pomáhá lépe
pochopit celkovou atmosféru a záměr autora.

KOMPOZICE:

Hra Pygmalion je rozdělena do pěti dějství a obsahuje předmluvu i epilog. Děj je
chronologický, i když útržkovitý a málo rozsáhlý, s důrazem na klíčové momenty proměny
Lízy Doolittlové. Vzhledem k tomu, že se jedná o drama, není zde klasický vypravěč; příběh
je tvořen dialogy postav, které často zahrnují diskuse o vztazích mezi muži a ženami. Důležité
informace jsou doplněny podrobnými scénickými poznámkami, které poskytují detailní popis
prostředí, atmosféry a jednání postav. Dialogy slouží nejen k posunu děje, ale také k vyjádření
Shawovy kritiky společenských rozdílů.

Hra rozdělena na 5 dějství:

1. Expozice: Higgins se setkává s květinářkou Lízou.
2. Kolize: Higgins sází s Pickeringem, že z Lízy udělá dámu.
3. Krize: Líza po šesti měsících oslní společnost.
4. Peripetie: Líza nedostane uznání, uteče k Higginsově matce; její otec zbohatne.
5. Katastrofa: Líza a Higgins se usmíří, ale Líza zvolí chudého Freddyho.

UKÁZKA:

LÍZA: (po chvíli ticha, hluboce raněná) „Myslíte si, že mi na tom prstenu záleží? Nechci ho!

Můžete si ho nechat!“ (Strhne si prsten z prstu a hodí ho do krbu. Higgins se otočí,

překvapený její prudkou reakcí.)

HIGGINS: (chladně) „Proč mi ho házíte do ohně? Co si myslíte, že pro mě znamená ten

prsten?“

LÍZA: (rozzlobeně, s pocitem křivdy) „Vy jste mi vzal všechno! Moji svobodu, mou

nezávislost, mé vlastní já! Co mi zůstalo? Změnil jste můj vzhled, můj hlas, ale co dál?