Česká a světová literatura od konce druhé světové války do 60. let 20. století
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
Maturitní otázka 23
Česká a světová literatura od konce druhé světové války do 60. let 20. století
SVĚTOVÁ LITERATURA
Existencialismus
Ve 30. letech 20. století (velká hospodářská krize) a v období 2. světové války se zkomplikovaly podmínky pro život člověka. Je to období nástupu fašismu k moci v Německu, ve Španělsku a v Itálii. Lidé ztratili životní jistoty a zmocňovala se v nich beznaděj. Ve Francii na přelomu 30. a 40. let se vytvořil nový filozofický a myšlenkový směr, který se snažil vyjádřit formulace smyslu života a poslání člověka ve světě. Tento směr se nazývá existencionalismus. Tento směr se postupně rozšířil po celé Evropě a od počátku měl 2 proudy:
Ateistický (Santre, Comus)
Metafyzický (byl založený na náboženských představách o světě)
Existencionalismus zkoumá otázky bytí člověka z hlediska jeho individuality a společenských vztahů, jde o filozofii člověka, která je založena především na subjektivních prožitcích a pocitech v konkrétní situaci
Jean – Paul Sartre (1905 – 1980)
francouzský prozaik a dramatik
představitel existencionalismu
uznával hodnotu boje proti zlu, odsuzoval násilí
Dílo:
Nevolnost (Hnus)
prozaický debut
kniha má formu deníku, který si vede historik Antoine Roquentin při sbírání materiálů k rozsáhlé práci o markýzi de Rollebon. Roquentin v něm zaznamenává svá detailní pozorování různých míst a scenerií jednoho maloměsta, chování a názorů lidí i sebe samého.
Zeď
soubor pěti novel
zdmi vězení jsou zde odděleni odsouzenci na smrt, zeď je i místem jejich popravy
zeď je ovšem i symbolem vzájemné oddělenosti lidí, je i symbolem absurdity lidí
Obsah
Děj je situován do období španělské občanské války, a jeho závěr je absurdní, když si hrdina Ibbieta uvědomí absurditu svého dosavadního života, dostává od autora díky absurdní náhodě, která je oním hlavním aktérem bytí – milost – odklad smrti (Ibbieta z legrace oznámí svým věznitelům, že další z bojovníků proti fašismu, Ramón Gris, je ukryt v márnici na hřbitově, třebaže věděl, že se ukrývá jinde. Gris však změnil svůj úkryt, byl skutečně dopaden na hřbitově a při přestřelce zabit. Ibbietova poprava tím byla odložena.
Mouchy
alegorická hra s protifašistickou tendencí
podobný námět jako Bytí a nicota
Bytí a nicota
toto drama znamená prvopočátek existencionálního života
Cesty svobody
tetralogie
části:Věk rozumu, Odklad, Smrt v duši, Poslední šance
Obsah
Hlavní postavou je profesor filozofie Mathieu Delarue. Děj se odehrává v letech 1938 – 1940. Základním tématem je problematika lidské svobody. Mathieu je z rodu Roquentina: intelektuál se sklonem k introspekci. Zpočátku je velmi pasivní, neschopný činu (nedokáže se oženit s ženou, s níž dlouhá léta žil, nedokáže zabránit tomu, aby se jim narodilo nechtěné dítě, atd.). Potom, ale koná zločiny ze zoufalství, z pomsty, mstí se za svoji slabost vůči sobě samému, společnosti, osudu. V závěru střílí na německé vojáky, na německá děla a tanky, čímž se snaží dokázat, že je schopen činu.