Jak Začít?

Máš v počítači zápisky z přednášek
nebo jiné materiály ze školy?

Nahraj je na studentino.cz a získej
4 Kč za každý materiál
a 50 Kč za registraci!




Česká literatura národních a všelidských ideálů, český realismus do 1. sv. v - maturita

DOC
Stáhnout kompletní materiál zdarma (418,5 kB)

Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.

próza, historický román, pokusy o realizaci nových směrů) Do literatury vstupují ruchovci a lumírovci. Politická situace stejná… R u c h o v c i Nazváni podle almanachuRuch – 1868 – položen základní kámen Národního divadla. Patří sem Josef Václav Sládek (později přeběhl k lumírovcům), Svatopluk Čech, Eliška Krásnohorská, Ladislav Quis. Program: navazují na národní obrození (označováni jako škola, skupina národní) ► vlastenectví ► ožívá myšlenka slovanské vzájemnosti ► překládají ze slovanských literatur – Rusko a Polsko – Puškin, Lermontov, Mickiewicz… ► vrací se k historickým tématům ► téma venkova, selství ► jsou tradiční v námětech i zpracování (nezavádějí nic nového) Generace ruchovců nevytvořila názorově a umělecky tak vyhraněnou skupinu jako májovci. Jedinou osobností byl S. Čech, J. V. Sládek přešel k lumírovcům. Josef Václav Sládek (1845 – 1912) – básník, překladatel, zakladatel moderní dětské poezie. Narozen ve Zbirohu, otec zedníkem. Rodiče na rozdíl od něj chtěli, aby se stal knězem, rozešel se s nimi. Studoval přírodní vědy a moderní jazyky, studium však nedokončil. Pobýval v Americe (učitel, novinář, dělník), zkušenosti popsal ve fejetonech v Národních listech. Po návratu překládal, učitel angličtiny. Jako první u nás přeložil skoro celé Shakespearovo dílo – 33 dramat (překládal rovněž R. Burnse, H. W. Longfellowa). Básně publikoval v Květech, Světozoru, Osvětě. Sládkovým typickým tématem je český venkov, kde se postava rolníka (oráče), stává symbolem národa a jeho odolnosti. Ve svých dílech hledá lidské hodnoty, častým námětem je pro něj domov, dětství, rodný kraj. Do jeho života výrazně zasáhla smrt jeho ženy, traumatizující vzpomínky se odrážejí v mnoha jeho básních. Oženil se podruhé – šťastné období, děti. Dílo – dojmy z Ameriky shrnul ve sbírceNa hrobech indiánských – vyjádřil zde touhu po svobodě a volnosti, jako první u nás začal psát o indiánech… –Jiskry na moři – intimní lyrika, mírně autobiografická (smrt první ženy, nové manželství, stesk po vlasti – když byl v Americe). –Sluncem a stínem – sbírka. –Světlou stopou – sbírka. – o venkově – sbírkySelské písně aČeské znělky. V těchto sbírkách zůstává ruchovcem, jinak lumírovec. – pro děti –Zlatý máj – tímto dílem se stal zakladatelem dětské poezie, ve své dětské poezii vede malé k poznávání okolí, k vytváření vztahu k rodičům, k přírodě, k práci, k vlasti. –Skřivánčí písně. –Zvony a zvonky. Svatopluk Čech(1846 – 1908) – narozen v Ostředku z Benešova, byl nejstarším ze 16 dětí hospodářského správce, horlivého vlastence. Vystudoval práva, ale advokátní praxi se nevěnoval příliš dlouho. Již jako student gymnázia začal přispívat do studentských časopisů a účastnil se aktivního kulturního života. Psal do znovuobnovených Květů (beletristický měsíčník), Světozoru, Lumíra aj. Největší básník z ruchovců, byl zahrnován funkcemi a poctami, které však odmítal. Cestoval – Kavkaz, Černé moře, Cařihrad, Dánsko, Anglie, Francie, Polsko. Poslední léta života prožil v ústranní, trpěl střevní chorobou, jeho pohřeb se stal celonárodní manifestací. Je po něm pojmenován most v Praze. Jeho dílo je ovlivněno K. M. Máchou, psal předevšímeposy s mnoha přirovnáními a popisy, jimiž je přerušován děj. Ve svých dílech vystihuje především pocity, politické názory buržoazie. Často se vrací do minulosti, jeho verše jsou vlastenecké. Ve své poezii se zabývá demokratickým rozdělením společnosti a sociální spravedlností. Dílo – poezie – epika (verše mají děj) –Husita na Baltu – publikováno v Ruchu, myšlenka někdejší velikosti českého národa… – dvě alegorické skladby (jinotaj) s názvy lodí –Evropa – zástupci evropských národů, reakce na boj pařížské komuny, vztah mezi cestujícími = vztah mezi národy, loď vybouchne – pařížská revoluce, stará, nemocná západní Evropa musí být uzdravena Slovany – ti k tomu však ještě nedospěli, musí se nejdříve usmířit mezi sebou;Slávie – loď se slovanskými národy. Pře mezi Rusem a Polákem, usmiřuje je Čech, usmíření, Rus si vezme Polku. –Hanuman – opičí král, je v džungli (Indie) zajat, prodán do evropského cirkusu, uteče, dostane se do džungle, začíná zavádět chování lidí mezi opice. – lyrika –Písně otroka – velmi populární sbírka, během 2 let 24 vydání. – próza – romány –Pravý výlet pana Broučka do Měsíce – jak pan Brouček rád chodí do hospody, potom se mu zdá, jak je na Měsíci. Konfrontace Broučkovy poživačnosti a nekulturnosti s éterickými obyvateli Měsíce, ale zároveň zpochybňování i nadměrného a neúčelného estétství. –Nový epochální výlet pana Broučka, tentokrát do 15. století – Brouček spadne opilý do sudu a ocitne se v Praze v 15. století během bitvy na Vítkově. Nepřidá se na žádnou stranu, je vyhnán jako zrádce. –Matěj Brouček na výstavě. Eliška Krásnohorská (1847 – 1926) – vlastním jménem Alžběta Pechová, básnířka, prozaička a literární kritička. Narozena v Praze, v početné rodině řemeslníka, nedostatek vzdělání (soukromá dívčí škola) doplňovala samostatným studiem a četbou. Na začátku 60. let u ní zjistila nemoc kloubů, nemohla se věnovat malířské ani hudebně reprodukční činnosti. Působila v časopisech Osvěta, Květy, Lumír, Světozor aj. Redaktorkou Ženských listů, předsedkyní Ženského výrobního spolku a zakladatelkou první dívčí střední školy v Rakousku (s K. Světlou). Psala libreta ke Smetanovým operám –Hubička – podle povídky K. Světlé,Tajemství,Čertova stěna. Angažovala se mimo jiné ve sporu o rukopisy v němž patřila k zastáncům jejich pravosti. Tento názor vášnivě obhajovala, druhou stranu v čele s T. G. Masarykem osočovala z nedostatku vlastenectví a v duchu svých názorů vytvořila na toto téma básnickou sbírku. Psala i pro děti a pro mládež, překládala (Puškin, Mickiewicz, Byron)… L u m í r o v c i 1873 – časopisLumír – J. V. Sládek, Jaroslav Vrchlický, Julius Zeyer. Program: 1. Usilují o světovost české literatury. 2. Překládají z románských a anglosaských literatur. 3. Požadují uměleckou svobodu a čisté umění (píše se pro krásu, pro oslovení smyslů, žádná politika). 4. Zavádějí nové formy v poezii – gaze

Témata, do kterých materiál patří