Česká literatura národních a všelidských ideálů, český realismus do 1. sv. v - maturita
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
Dílo – poezie – epika (verše mají děj) – Husita na Baltu – publikováno v Ruchu, myšlenka někdejší velikosti českého
národa…
– dvě alegorické skladby (jinotaj) s názvy lodí – Evropa – zástupci evropských národů, reakce na boj pařížské komuny, vztah mezi cestujícími = vztah mezi národy, loď vybouchne – pařížská revoluce, stará, nemocná západní Evropa musí být uzdravena Slovany – ti k tomu však ještě nedospěli, musí se nejdříve usmířit mezi sebou; Slávie – loď se slovanskými národy. Pře mezi Rusem a Polákem, usmiřuje je Čech, usmíření, Rus si vezme Polku.
– Hanuman – opičí král, je v džungli (Indie) zajat, prodán do evropského cirkusu, uteče, dostane se do džungle, začíná zavádět chování lidí mezi opice.
– lyrika – Písně otroka – velmi populární sbírka, během 2 let 24 vydání.
– próza – romány – Pravý výlet pana Broučka do Měsíce – jak pan Brouček rád chodí do hospody, potom se mu zdá, jak je na Měsíci. Konfrontace Broučkovy poživačnosti a nekulturnosti s éterickými obyvateli Měsíce, ale zároveň zpochybňování i nadměrného a neúčelného estétství.
– Nový epochální výlet pana Broučka, tentokrát do 15. století – Brouček spadne opilý do sudu a ocitne se v Praze v 15. století během bitvy na Vítkově. Nepřidá se na žádnou stranu, je vyhnán jako zrádce.
– Matěj Brouček na výstavě.
Eliška Krásnohorská (1847 – 1926) – vlastním jménem Alžběta Pechová, básnířka, prozaička a literární kritička. Narozena v Praze, v početné rodině řemeslníka, nedostatek vzdělání (soukromá dívčí škola) doplňovala samostatným studiem a četbou. Na začátku 60. let u ní zjistila nemoc kloubů, nemohla se věnovat malířské ani hudebně reprodukční činnosti. Působila v časopisech Osvěta, Květy, Lumír, Světozor aj. Redaktorkou Ženských listů, předsedkyní Ženského výrobního spolku a zakladatelkou první dívčí střední školy v Rakousku (s K. Světlou). Psala libreta ke Smetanovým operám – Hubička – podle povídky K. Světlé, Tajemství, Čertova stěna. Angažovala se mimo jiné ve sporu o rukopisy v němž patřila k zastáncům jejich pravosti. Tento názor vášnivě obhajovala, druhou stranu v čele s T. G. Masarykem osočovala z nedostatku vlastenectví a v duchu svých názorů vytvořila na toto téma básnickou sbírku. Psala i pro děti a pro mládež, překládala (Puškin, Mickiewicz, Byron)…
L u m í r o v c i
1873 – časopis Lumír – J. V. Sládek, Jaroslav Vrchlický, Julius Zeyer.
Program: 1. Usilují o světovost české literatury.
2. Překládají z románských a anglosaských literatur.
3. Požadují uměleckou svobodu a čisté umění (píše se pro krásu, pro oslovení smyslů, žádná politika).
4. Zavádějí nové formy v poezii – gazel, ritornel (Vrchlický) – formy básně z orientálních literatur.
5. V poezii píší nejčastěji intimní lyriku