Česká literatura národních a všelidských ideálů, český realismus do 1. sv. v - maturita

Julius Zeyer (1841 – 1901) – narozen v Praze, básník, prozaik a dramatik. Pocházel z bohaté rodiny obchodníka s dřívím francouzského původu. V přípravě na převzetí firmy se vzdělával v technických a obchodních oborech, studium jazyků a literatur, dějin umění a filozofie, vychovatelem v Rusku, cesty – Německo, Švédsko, Itálie, Řecko, Turecko, Španělsko, Tunis apod. Byl nejspíše homosexuál – pocity osamělosti, vyděděnosti ze společnosti, uzavřenost… Novoromantik se silným zaměřením na duchovní hodnoty. Kontakty se světovou literaturou → záliba v cizích látkách, zájem o historii.

Dílo – poezie – zvláště epika – z českých národních dějin – skladby Vyšehrad, Čechův příchod (inspirace pověstmi), z cizích dějin – Karolínská epopeja (o rytířské družině Karla Velikého).

– próza – román Ondřej Čeryšněv – z prostředí carského dvora 18. století – ušlechtilý hrdina, zklamán životem, umírá; Román o věrném přátelství Amise a Amila – obnovení starofrancouzské látky s duchem pravého rytířství.

– drama – veselohra Stará historie ve stylu komedie dell' arte, pohádka Radůz a Mahulena v doprovodu hudby Josefa Suka – tatranská krajina, krásná a prostá dívka přemáhá svou oddaností a za pomoci génia slovenského lidu a přírody kletbu a trest, zachraňuje Radúze ze zlé moci a navrací se s ním do sladkého žití. V této oslavě lásky a v tomto poetickém obraze slovenského života se uplatnila osobitost Zeyera-dramatika nejsilněji. Legenda z Erinu, Libušin hněv, Šárka, Neklan.

K r i t i c k ý r e a l i s m u s

V Ě D E C K Ý R E A L I S M U S

Tomáš Garrigue Masaryk (1850 – 1937) – myslitel, politik a státník. Narozen v Hodoníně, syn kočího a kuchařky, mezi čtrnáctým a patnáctým rokem se učil kovářem. Studium na gymnáziu v Brně, na univerzitě ve Vídni. Působil jako soukromý učitel v Lipsku, seznámil se tam s Charlottou Garrigue, s níž se roku 1878 v New Yorku oženil. Stal se profesorem filozofie na univerzitě v Praze, založil měsíčník Atheneum. Vůdčí osobnost odpůrců pravosti rukopisů, vystupoval proti projevům antisemitismu (hilsneriáda). Stal se známou osobností, byl uctíván i dosuzován, hodně cestoval, přitahovala ho politická sféra. Poslanec rakouské říšské rady a českého zemského sněmu Založil realistickou stranu. Uměl německy, francouzsky, polsky, rusky, anglicky, měl dobrou znalost řečtiny a latiny. Po vypuknutí 1. světové války uprchl z monarchie přes Itálii do Švýcarska a nakonec se usadil v Anglii, kde získal místo profesora na univerzitě v Londýně. Založil spolu s E. Benešem a M. R. Štefánikem v Paříži Československou národní radu, která byla Francií, Anglií a USA uznána de facto za československou vládu. Podílel se na formování legionářských jednotek. Dříve se zasazoval o samostatnost v rámci rakouské říše a mnohokrát si kladl otázku, zda je český národ pro správu a udržení samostatného státu dostatečně zralý. Nakonec se roku 1918 se stal prvním prezidentem ČSR, což se následně stvrdilo v roce 1920, poté byl zvolen ještě dvakrát (1927, 1934). Roku 1935 z úřadu kvůli zdravotním problémům a situaci v Evropě odstoupil…