Demokratický proud

Ta třetí - hlavní hrdina je starý mládenec Jiří, typický maloměšťák, vede obyčejný až fádní život úředníka v bance, i když má umělecké nadání, je spíše přecitlivělý slaboch, volí raději přízemní jistotu a klid, žije se svou matkou, která mu věnuje možná až příliš péče; když se v jeho životě objeví postupně 2 ženy: Adéla – přímá, dravá, výstřední, vyzývavá, bezstarostná koketa a Milda - skromná, obětavá kamarádka z dětství, nedokáže se rozhodnout, resp. mění svá rozhodnutí, ublíží oběma, nakonec volí sebevraždu; nabízí se výklad, že to je „ta třetí“, Havlíček však prý toto chápání nemínil, tou třetí je jen váhání, nerozhodnost. Film – rež. D. Klein, hl. role V. Dlouhý.

Helimadoe - úsměvný, hravý, poetický ráz, blízký Vančurovi; název sestaven z počátečních písmen jmen 5 sester, dcer maloměstského lékaře, který je veselý, rozšafný podivín; vypravěčem je mladý zvídavý chlapec, který pobývá v jejich rodině a prožívá s nimi jejich drobné dospívající problémy. Film – rež. J. Jireš.

Jarmila Glazarová

- Literatuře se začala věnovat už jako zralý člověk ve 37 letech po smrti manžela.

- Meziválečná tvorba umělecky hodnotná, je dobrá vypravěčka, jazyková a stylistická úroveň vysoká; po válce poplatná komunistickému režimu, podíl na politických procesech.

Vlčí jáma - vrcholný román; podává obraz disharmonie v manželství. Klára - stárnoucí žena, necitelná, citově vyprahlá, egoistická, lakomá, panovačná, nevzdělaná, bez vkusu a taktu; Robert – její manžel, o 16 let mladší, zvěrolékař, dobrák, Klára mu kdysi pomohla k úspěchu, ke společenskému postavení, nyní má k němu vlastnický vztah, považuje ho za svůj majetek. Robert je v manželství nešťastný, odreagovává se veřejnou činností. Do tohoto prostředí (vystihuje jej název) přichází a vše s úžasem sleduje osmnáctiletá schovanka Jana. Její vděčnost, že se jí ujali, přerůstá v lásku k Robertovi. Robertovi přítomnost citlivé a něžné Jany ukáže ještě naléhavěji celou hrůzu jeho manželství, vztah k Janě přechází až v lásku. Jana, neschopná lži a pokrytectví, je ze situace zkomplikované ještě nemocí tety Kláry zmatena a zděšena. Než se Robert odhodlá to nějak vyřešit (netroufá si vzepřít se manželce, opustit ji), téměř současně Robert i Klára umírají (Robert na infarkt). Jana je tak vysvobozena z „vlčí jámy“ a její osud vloží autorka do rukou ušlechtilého lékaře. Nejlépe psychologicky prokreslenou a přesvědčivou postavou je Klára. Postavy Jany a Roberta a Janin osud – poněkud sentimentální a idealizované.

Vynikající film – v 50. letech, rež. J. Weiss, hrají J. Šejbalová (Klára) a J. Brejchová (Jana).

Václav Řezáč

- Dříve přeceňován za díla socialistického realismu po r. 1948, dnes ceníme jeho tvorbu z doby meziválečné a okupace – psychologické romány i knihy pro děti a mládež (Kluci, hurá za ním, Poplach v Kovářské uličce)