Franz Kafka - Proměna

4. Kompozice

Dílo je psáno chronologicky, er-formou. Občas se tam vyskytují vzpomínky na minulost. Děj se odehrává v maloměstském bytě nejmenovaného města. Děj je členěn do tří celků. V prvním se seznamujeme s rodinou a Řehořem, druhý je zaměřen na Řehořovy pocity a rodinné

vyrovnání se se situací a třetí je ona nenávist k Řehořovi a smrt.

5. Jazyk:

jeho styl je věcný, až úřednicky strohý, přísně racionální – ostře kontrastuje se snovostí výchozí situace

vyprávění je vedeno v neosobní er-formě , jednotlivé postavy jsou nahlíženy z vnější perspektivy

Proměna obsahuje typické kafkovské prvky jako pocit bezvýchodnosti (přestože Řehoř do konce doufá v jakýkoli pozitivní zvrat svého osudu), absurditu (svou proměnu přijal Řehoř s klidem), komicko-tragické momenty (otec bojuje proti Řehořovi házením jablek) i humor. Proměna je dokonce často považována za jedno z nejhumornějších Kafkových děl, jednak využíváním kontrastu racionálního uvažování a absurdní situace proměny v hmyz, jednak užitím paradoxních slovních spojení typu: …„a už klepal na jedny z postranních dveří otec, slabě, ale zato pěstí.“

6. Autor – Charakteristika

FRANZ KAFKA (1883 – 1924)

Pražský německý prozaik židovského původu, autor aforismů; vliv expresionismu a existencionalismu, prvky absurdní prózy, snově fantastická atmosféra příběhů, motivy viny a trestu, hrdinové jsou anonymně manipulováni společností (trpné subjekty v mezních situacích) = projev autorovy nejistoty, plachosti a sebepodceňování; obraz odcizení člověka společnosti i sobě samému

román „Zámek“ – o marné snaze člověka (zeměměřič K.) překonat byrokracii a dosáhnout přijetí do zámeckých služeb; absurdní svět ovládaný anonymní mocí

nedokončený román “Proces“ (10samostatných kapitol) – zachycuje absurdní svět odcizování člověka, který se provinil tím, že připustil zmechanizování svého života; spořádaný a pracovitý bankovní úředník Josef K. je v den svých 30. narozenin obžalován z neznámého přečinu; snaží se marně čelit absurdní situaci; rok po zahájení procesu je neznámým soudem obžalován a popraven; bezvýchodnost, groteskní zachycení reality, detailní popis i jevů nikdy nespatřených, pesimismus; temná, až snová atmosféra, kritika anonymní moci, kompoziční volnost, stroze věcné sdělení

další tvorba – povídky „Proměna“, „Venkovský lékař“, „Ortel“, nedokončený román „Nezvěstný“ („Amerika“)

7. Umělecký směr – Charakteristika

Světová literatura 1. poloviny 20. st.

1. světová válka způsobila velký otřes, jak společenský, tak duchovní v celé Evropě, neboť válka probíhala hlavně na tomto území. Lidé podléhali pocitům, že dosavadní hodnoty civilizace a kultury nemají smysl,

a snažili se proto najít nové. Odvrácení od dosavadního řádu a jeho boření se zejména objevilo v různých uměleckých směrech (např. dadaismus). Nové hodnoty se snažili nalézt v liberalisticky pojatém humanismu a komunismu. Proti sobě postavili představy o životě a sociální spravedlnosti, demokracii. Zdrojem literatury je život člověka.