Jak Začít?

Máš v počítači zápisky z přednášek
nebo jiné materiály ze školy?

Nahraj je na studentino.cz a získej
4 Kč za každý materiál
a 50 Kč za registraci!




Jaroslav Havlíček Neviditelný

DOCX
Stáhnout kompletní materiál zdarma (27,32 kB)

Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.

rýčkem přímo posedlá bála se ho neměla ho ráda a myslela si že je zlý a hrozný, to už byl první náznak psychické rodinné zatíženosti. Do této události se Cyril o ženy nezajímal, ale od této doby byl jimi přímo posedlý a Soňu sledoval na každém kroku. Soňa měla strach a nevěděla co má od strýčka čekat. 5. Bylo přece jen mou vlastní zásluhou, že v té věci bylo něco provedeno. Totiž – bývalo by to mou zásluhou, kdyby odjezd byl proveden podle samozřejmých předpokladů – do všech důsledků, to jest ihned, kdyby byly nenastaly ony nešťastné průtahy. Průtahy? Ovšem. Náhle se ukázalo, že to nejde jen tak hladce, přikázati Soni, aby si sbalila své věci a vpadla k Fürstovům bez ohlášení hned zítra k obědu! Než někam člověk jede, musí být pozván. Přes tuto společenskou formuli se u Hajnů nedovedli přenésti. Měl jsem snad já nějaké zvláštní příčiny, abych na tento odjezd hartusil? Odpověď na Hajnův dopis mohla dojíti až třetí den. Tyto tři dny stačily k tomu, aby Soňa prohrála celý život. Když dostala do rukou odpověď, plnou rozplývavých slov starého světáka a telegrafických výkřiků Felixových, bylo již pozdě. Zde je ukázáno, jak se snaží dostat Soňu a strýčka Cyrila od sebe. Cyril byl stále posedlí Soňou a byl je neustále v patách. Aby nemuseli dávat Cyrila do ústavu tak se rozhodli Soňu poslat ke známým do Prahy. Mysleli si, že když nebude strýčkovi na očích, že na ní strýček zapomene. Bohužel než dostali odpověď od známých bylo již pozdě, strýček Cyril se pokusil Soňu znásilnit. Soňa se z toho nervově zhroutila a vyhlídky na uzdravení byly mizivé. Od té doby se ze Soňi začal stávat blázen. 6. Hajn, který byl nahoře, když blázna dobývali z jeho doupěte, vyprávěl mi později podrobně tuto ošklivou scénu. Se slzami v očích, toť se rozumí, se slzami v očích, neboť blázen po čase se stal domácím mučedníkem, obětovaným pro blaho dětí, Soni a mne. Nejdříve se Cyrila snažili vylákat pěknými, lživými pohádkami. Hajn šel na něj s pošetilou fintou, že prý pro něho našli kdesi nádhernou, dobře vybavenou laboratoř, zásobenou drahými chemikáliemi. Na takový průhledný nesmysl by mu byl ovšem nenaletěl ani úplný idiot. Měl tam nahoře umyvadlo naplněné vodou, na níž se houpalo několik listů. To byla asi jeho tichá odpolední zábava, když ho přešlo řvaní a burácení a když pozapomněl na svůj překažený zálet. Zalezl za židli s umyvadlem, a vydávaje nepříjemné vytí, tlačil se do kouta. Zřízenci neměli ovšem tolik času, aby čekali, jak se skončí slavičí píseň, jíž továrník lákal blázna. Tlusťoch se neměl k odchodu. Bylo nutno přiložit ruku k dílu. Tady je ukázka jak Cyrila odváželi do ústavu, protože bylo příliš nebezpečné, aby pobýval v domě. 7. Večery bývaly mnohem hlučnější než obědy. To již obyčejně u nás seděl Hajn a Soňa vyhledávala kdejakou příležitost, aby mě vyčastovala vybranými ukázkami své nezbednosti. Mohu bez nadsázky říci, že s Hajnem bylo nakládáno den ode dne hůř. Jako by si byla vzala do hlavy, že tímto systémem musí proraziti stůj co stůj! Snad si pořád ještě připadala málo veselá. Znásobovala svou veselost i svou troufalost k pramalé otcově radosti. Hajnovi byla odstavována židle, když si sedal, byla mu sypána sůl do černé kávy, cvrkáno mu zespodu do novin, které si otevřel. Stával se opatrným a přitom nesmírně komickým. Šlo-li Soni jen o to, aby ho zbavila důstojnosti, pak se jí to povedlo dokonale. Zde je ukázáno Sonino šílenství. Soňa obtěžovala všechny v domě nejvíce trpěl její otec Hajn. Nejlepší její kamarádkou byla služebná Katy, která se o Soňu starala a Petra nechtěla ani vidět, protože Soňa čeká dítě a myslela si, že díťe je Cyrila a nedala si to vymluvit, ani od doktora. 8. Uvítal mě pokřik. Betynka volala o pomoc. Proč volá tak zběsile? – lekal jsem se, ještě jsem však nemohl nic viděti. Proběhl jsem kolem prázdného kočárku. Za zatáčkou se objevila zvláštní skupina: Soňa, přidržujíc si dítě jednou rukou k prsům, druhou se opírajíc o kmen nakloněné břízy, šplhá s opičí rychlostí po vydrolené omítce zdi. Těžká Betynka spíná dole ruce na prsou – nemůže za ní nahoru. Kdysi jsem slyšel od Hajna o Soniných dětských schůdkách ve zdi. Snad to byly ony. Než jsem doběhl, byla Soňa skoro nahoře. Držíc se vratké větve a pomáhajíc si loktem, pokoušela se o poslední vzepětí. Hrůzou mi stydla krev. Hošík byl z peřinky vykloněn, jenjen vypadnouti. V těchto místech byla ohrada vysoká nejméně tři metry. Betynka byla chůva, která se staral o malého Petříka a chodila s ním na procházku jindy s ní chodil i Filip, Soňa vždycky chtěla získat Petříka pro sebe. Soňa Petříkovi sebrala šidítko a chůvě tvrdila, že vypadlo z kočárku o pár metrů zpět. Když se chůva vracela Soňa, sebrala Petříka a utíkala s ním pryč a neuvědomovala si, že mu může ublížit. 9. Připadal jsem si jako generál po bitvě, již vyhrál s děsnými ztrátami. „Kde je?“ zeptal jsem se výhružně, chraptivě. „Tam! Tam!“ ukazovala chvějící se rukou. V té chvíli jsem již uviděl na jižní straně vily těsně u zdi něco velikého a bílého. Zakolísal jsem se. To bylo tedy ono! Ale proč tam, proč ne doma, na lůžku? Tato okolnost, naprosto nepředvídaná, mě zděsila. Nevěděl jsem, že mám tak blízko k drastickému shledání! „Proč je tam?“ křičel jsem. „Proč neleží doma?“ „Já nevím – já nevím,“ bědovala bába a utíkala se svým nářkem k domovním dveřím. Stanul jsem na okamžik. Nikde nikdo! A tu jsem zjistil, že před domem stojí už lékařovo černé auto. Hleďme – uvědomoval jsem si – byl zavolán dřív než já! Na okamžik jsem si nevěděl rady. Domů – nebo tam? Raději přímo tam – doporučoval věrný napověda. Je to tak nejpřirozenější – pokleknouti u drahé mrtvé. A tak jsem kvapně namířil

Témata, do kterých materiál patří