Jaroslav Havlíček Neviditelný

Zde je ukázáno Sonino šílenství. Soňa obtěžovala všechny v domě nejvíce trpěl její otec Hajn. Nejlepší její kamarádkou byla služebná Katy, která se o Soňu starala a Petra nechtěla ani vidět, protože Soňa čeká dítě a myslela si, že díťe je Cyrila a nedala si to vymluvit, ani od doktora.

8.

Uvítal mě pokřik. Betynka volala o pomoc. Proč volá tak zběsile? – lekal jsem se, ještě jsem však nemohl nic viděti. Proběhl jsem kolem prázdného kočárku. Za zatáčkou se objevila zvláštní skupina: Soňa, přidržujíc si dítě jednou rukou k prsům, druhou se opírajíc o kmen nakloněné břízy, šplhá s opičí rychlostí po vydrolené omítce zdi. Těžká Betynka spíná dole ruce na prsou – nemůže za ní nahoru. Kdysi jsem slyšel od Hajna o Soniných dětských schůdkách ve zdi. Snad to byly ony. Než jsem doběhl, byla Soňa skoro nahoře. Držíc se vratké větve a pomáhajíc si loktem, pokoušela se o poslední vzepětí. Hrůzou mi stydla krev. Hošík byl z peřinky vykloněn, jenjen vypadnouti. V těchto místech byla ohrada vysoká nejméně tři metry.

Betynka byla chůva, která se staral o malého Petříka a chodila s ním na procházku jindy s ní chodil i Filip, Soňa vždycky chtěla získat Petříka pro sebe. Soňa Petříkovi sebrala šidítko a chůvě tvrdila, že vypadlo z kočárku o pár metrů zpět. Když se chůva vracela Soňa, sebrala Petříka a utíkala s ním pryč a neuvědomovala si, že mu může ublížit.

9.

Připadal jsem si jako generál po bitvě, již vyhrál s děsnými ztrátami. „Kde je?“ zeptal jsem se výhružně, chraptivě. „Tam! Tam!“ ukazovala chvějící se rukou. V té chvíli jsem již uviděl na jižní straně vily těsně u zdi něco velikého a bílého. Zakolísal jsem se. To bylo tedy ono! Ale proč tam, proč ne doma, na lůžku? Tato okolnost, naprosto nepředvídaná, mě zděsila. Nevěděl jsem, že mám tak blízko k drastickému shledání! „Proč je tam?“ křičel jsem. „Proč neleží doma?“ „Já nevím – já nevím,“ bědovala bába a utíkala se svým nářkem k domovním dveřím. Stanul jsem na okamžik. Nikde nikdo! A tu jsem zjistil, že před domem stojí už lékařovo černé auto. Hleďme – uvědomoval jsem si – byl zavolán dřív než já! Na okamžik jsem si nevěděl rady. Domů – nebo tam? Raději přímo tam – doporučoval věrný napověda. Je to tak nejpřirozenější – pokleknouti u drahé mrtvé. A tak jsem kvapně namířil přes trávník přímo k onomu místu.

Petr se chtěl zbavit Soni, aby mu už nepřekážela ve výchově Petříka, proto nechal naschvál odemčený Sonin pokoj, protože od doby kdy Soňa viděla Petra při milostných scénách s Katy, měla Soňa pokusy o sebevraždu tak jí zamykali a Soňa hledala každý okamžik, kdy by mohla uprchnout a spáchat sebevraždu. Vystihla okamžik, když Katy prala a Filip byl na zahradě, uprchla a skočila z okna.