Jak Začít?

Máš v počítači zápisky z přednášek
nebo jiné materiály ze školy?

Nahraj je na studentino.cz a získej
4 Kč za každý materiál
a 50 Kč za registraci!




Jaroslav Havlíček Petrolojevé lampy

DOCX
Stáhnout kompletní materiál zdarma (20,6 kB)

Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.

Petrolejové lampy Jaroslav Havlíček: 3.2.1896 – 7.4.1943prozaik, pracoval v Živnostenské bance1915 narukoval do armády na ruskou frontu, zraněný pak na italskou, 1919 návrat domůdalší díla: Neviditelní Motiv: obraz rozpadajícího se světa a vztahů, zachycení mezilidských vztahů v rodině v pozadí psychické choroby u jedné z hlavních postav, determinovanost lidského života - člověk je předurčen a určité věci se prostě stanou Prostředí: poslední třetina 19. století a na počátku 20. století v Jilemnici Postavy: Štěpka Kiliánová - hodná, obětavá, odvážná, pilná, svérázná, vitální, společenská, trochu výstřední, naivní, nehezká. Neodpovídá dobovému ideálu ženy. Dusí jí prostředí maloměsta. Chová se emancipovaně, za což si vyslouží označení dívka volných mravů. Je silná osobnost, kterou nezlomily ani tragické životní okolnosti. Pavel Malina - bratr Jana Malina, líný, cynický, alkoholický, nemocný, degenerovaný, vypočítavý, zhýralý. Jakožto talentovanější z obou synů Malinových se vzdělával ve vojenské škole stavitel Kilián - otec Štěpky, touží po synovi, pracovitý člověk (zmnohonásobil svůj kapitál), šetrný, hrdá a nepříliš otevřený Anna Kiliánová - matka Štěpky, sestra statkáře Maliny. Velice zbožná, neprojevuje city, ve vztazích spíše chladná Jazyk: román, er-formastřízlivý, věcný, spisovný, působivý, popisující prostředí a vnitřní svět hrdinůpřímá, nepřímá řeč, vnitřní monology postav Kompozice: chronologicky gradující příběhmísty naturalistické prvky3 velké celky – Lampy svítí a prostírá se, Sytý u stolu, Lampy zhasínají66 kapitol Děj: Lampy svítí a prostírá se Na Vejrychovsku bydlí bratr Anny KiliánovéJan Malina se dvěma syny - Pavlem a Janem. Pavel je starší o 5 let než Štěpka, Jan o 7 roků. Statek získal poté, co se původní majitel pomátl a svoje peníze rozházel po lese. První část vypravuje o životě mladé Štěpky, která se velmi vymyká konzervativnímu života maloměsta. Na Vejrychovsku proto pobývala často, utíkala sem od města. Hrávala si s bratranci a ti ji učili různé neplechy. Stříleli do slunečnic, prali se. Protože byla Štěpka odmalička velká a statná, podařilo se jí jednou dokonce Pavla přeprat. Pak ale přišel věk, kdy měl Pavel odejít do školy. Tu ovšem nedokončí a chce jít do války. Jan se cítí ukřivděně, protože se musí starat o statek s otcem, kdežto Pavel si jde z domu a ještě za něj musí platit otec nemalé peníze. Štěpka byla také po ukončeníškolní docházky poslána pryč z domu, aby se "otrkala". Rodiče ji poslali - namísto do kláštera - do Jičína k paní Zemanové. Poté objeví svůj divadelní talent. Začíná s úspěchem hrát divadlo. To je Štěpce už okolo 18 let. Sytý u stolu Štěpka má smůlu na chlapce, a to proto, že je tak výstřední. Po promenádách ve městě chodí výstředně oblečená, vždy má nějaký nevkusně barevný klobouk, ale matka Anna její styl nekritizuje. Ostatní dívky z Jilemnice už mají nápadníky, ale Štěpka stále nic. Proto ve svých 20 letech jde ke kartářce. Ta jí řekla, že jí peníze nepřinesou štěstí, že vidí sňatek, ale o dětech vkartách nic není. Pak se začne stýkat s mladými lidmi od divadla. Je šťastná, že ji někdo obdivuje a potřebuje. Později navazuje vztah s Antonínem Gromanem. Od něj dostane první polibek, ale vztah není ideální kvůli častým rozporům, proto se nakonec i rozešli. Štěpka ale chtěla dítě, proto začala, až "vlezle", hledat budoucíhopartnera. Anna Kiliánová onemocněla, měla bolesti v nohou. Když bylo Štěpánce 29 let, projel Jilemnicí první vlak, což byla obrovská událost (svátek) pro maloměsto. Pavel Malina dojel zpět na statek, kde ovšem není vítaný, protože díky svému studiu statek velmi zadlužil.Peníze ale otci ani bratrovi nesplácí. Pavel sezačne častěji setkávat se Štěpkou (pro Štěpku je to milostné vzplanutí, pro Pavla vypočítavost). Pavlův bratr Jan si chce vzít děvečku ze statku a vyhodit z Vejrychovska Pavla, protože Vejrychovsko zadlužil už dost, ať se konečně postaví na své nohy. Toho ale napadne, jak dostat alespoň sebe zdluhů - vzít si sestřenici Štěpku. Ke Štěpce se začne chovat jako nikdy předtím, přesvědčuje ji o výhodě jejich budoucího manželství. Ta ovšem neví, jestli to Pavel myslí opravdu upřímně. Pavel se nevzdává a požádá o její ruku rodiče. Otec byl striktně proti, věděl, o co mu jde, jenže matka Anna (v tu dobu již nemocná) byla jakoby nalomená. Možná chtěla vidět dceru konečně šťastnou. Štěpka si postaví hlavu, tak Kilián nakonec svatbu povolí. Za její věno otec postaví na Vejrychovsku panskýdům, odkoupí polovinupozemků a tím polovičně oddluží statek, ale pod podmínkou, že všechno je jen a jen Štěpky, Pavlovi nic nepatří. Mladý pár se vzal, konala se velkolepá svatba s hostinou v novém domě. Svatební noc ale neproběhla podle Štěpčiných plánů, měla nějakou představu, kterou Pavel bohužel nesplnil - usnul. Navenek vypadali jako ideální novomanželský pár, uvnitř to ovšem skřípalo. Nechtěl se s ní milovat, tak se Štěpka domnívala, že má nějakou nemoc. Když se ho na to zeptala, tak se urazil. Štěpka se omluvila a odprosila, snažila se s ním mluvit o dětech, které si strašně přála. Pavel však děti nechtěl, svěřil se jí, že má nemoc (dovezl si ji z vojny), díky které děti mít nemůže, ale která se dá léčit. Proto začne Pavel jezdit do Jičína na léčení, Štěpka poprvé pochopí, že sňatek byl nejhorší čin jejího života. Manželé k sobě už nemají žádn

Témata, do kterých materiál patří