Jaroslav Havlíček Petrolojevé lampy
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Pavlův bratr Jan Štěpku stále nabádal k tomu, aby manžela dala do blázince, ta to však striktně odmítala. Jednoho dne ale Jan odvezl bratra do Prahy, i bez souhlasu Štěpky. S tím se nesmířila, tak jela za ním, jenže doktor jí její rozhodnutí, vzít si ho zpět, rozmluvil. Mohla ho ale stále navštěvovat. Jak byla sama na statku, tak se smířila s jeho smrtí. Jeden večer měla dokonce sen o své a Pavlově dokonalosti, tato iluze byla na konci ale vyvrácena. Ve snu uspořádala velkou hostinu, kde na něj čekala a on stále nepřicházel. Ráno poté přišel telegram - Pavel umřel.
Hned jela do pražského blázince. Cestou vlakem zpět vzpomínala na Pavla, na svůj život a na rodiče. Na to, jaký Pavel byl, vzpomíná v dobrém i ve zlém. Zdálo se jí, jako by k ní otec mluvil a říkal jí, ať si hlavně nic nevyčítá.
Štěpka se poté pečlivě stará o hrob zesnulého manžela. Na hřbitov s ní chodí i Jan a jeho otec, starý Malina. Po pár dnech začne Štěpka znovu žít, odloží smutek a je zase plná elánu. Plánují s Pavlem společnou práci na statku.