Josef Kajetán Tyl - Strakonický dudák Aneb hody divých žen

Literární žánr: Dramatická báchorka – hraná pohádka, často se objevují nadpřirozené postavy, např. víly nebo polednice, dobrý konec

Typ vypravěče: Dialog – střídání promluv jednotlivých postav

Čas a místo děje: Jižní Čechy (okolí Strakonic), cizina, imaginární svět, 1. polovina 19. století.

Jazyk a styl: V jazyce je kontrast mezi českým prostředím, cizinou a světem víl. Psáno ve větách jednoduchých i v souvětích.

Světácký – komolení českých slov – Vocilka

Neživotný, strojený – Zulika, Alenoros, Alamír

Jadrný, český, lidový – Kalafuna, Švanda, Dorotka

Poetický, ve verších – víly

Kompozice: Dílo se skládá ze tří jednání, která se dělí na výstupy (dohromady 45 výstupů), děj je řazen chronologicky.

Expozice – nešťastná láska Švandy a Dorotky

Kolize – Švandův odchod do světa

Krize – vyléčení princezny Zuliky, svatba

Peripetie – vysvobozeni Švandy, Dorotky a Kalafuny z vězení, vyhoštění Rosavy

Katastrofa – usmíření Dorotky a Švandy, jejich návrat domů i návrat Rosavy

Hlavní myšlenka: Oslava domova a českého lidu, jeho síly, lásky, obětavosti, věrnosti, statečnosti, českého muzikantství, známého po světě; nebezpečí odrodilství (vlastenectví, výchovné tendence obrozenecké literatury); peníze porušují vztahy mezi lidmi (nadměrná touha po penězích); kritika příživnictví, bezcharakternosti, sobectví, nekritického obdivu k cizině; oslava mateřské schopné nejtěžších obětí

Postavy ze třech světů (protikladnost)

České prostředí, lidové typy:

Kalafuna – prostý český houslista, muzikant, vlastenec (touha po domově v cizině), obětavý, neschopný zradit přítele, kladná postava, hotový charakter

Dorotka – prostá dívka z venkova, dcera hajného Trnky; obětavá, odvážná (šla pro Švandu do ciziny i na popraviště vysvobodit ho z nebezpečí), typ obětavé milující ženy

Kordula – Kalafunova žena, starostlivá, pečlivá matka, pracovitá, dobrosrdečná, ale i žárlivá, svárlivá

Švanda – ústřední postava, kladné i záporné vlastnosti, jeho charakter se vyvíjí k lepšímu, chyby vyplývají z nezkušenosti, mládí, příliš důvěřivý, naivní, vzdorovitý, touží po penězích, zradí Dorotku, ale zároveň dobrosrdečný, podnikavý, obětavý, v závěru se projeví vlastenectví, symbol českého vzdoru

Cizí svět:

Pantaleon Vocilka – bezcharakterní, vychytralý, prospěchář, příživník, darebák, odrodilec zbabělý, nemá vztah k vlasti, zcela záporná postava, schopen každé špatnosti, zběhlý student, světoběžník – je doma všude, proto nikde

voják Šavlička – touží po penězích, podobný typ jako Vocilka

princezna Zulika, král Alenoros, princ Alamír – bezcitní, bez úcty k lidem, rozmarnost, bezohlednost, v člověka vidí zdroj zábavy nebo otroka

Svět víl:

Rosava – Švandova matka; představuje českou přírodu – vztah k matce symbolizuje vztah k vlasti