K. H. Mácha Máj

Máj

Karel Hynek Mácha:

16.11.1810 – 6.11.1836

- romantický básník a prozaik

- narozen v chudé rodině kupce

- studoval práva na Karlově univerzitě

- za studií ochotníkem u Tyla

- advokátní praxe v Litoměřicích

- hodně cestoval

- zemřel po těžkém a náhlém onemocnění cholerou, jež se nakazil ze splaškové vody, kterou hasil požár v Litoměřicích

- pochován v Litoměřicích v den plánované svatby se snoubenkou Lori

- 1938 – tajná exhumace, převod do Prahy, pochován na Vyšehradském hřbitově

- další díla: V svět jsem vstoupil, Cikáni, Márinka, Obrazy ze života mého

Motiv:

„Dalekáť cesta má! marné volání!“ - je výkřikem touhy lidského srdce po volnosti uprostřed nesvobody - kniha měla zobrazit nevolnost lidí v tehdejší době. Láska zde na nesvobodu doplatila.
- tragická láska

Prostředí:
- romantické místa u hradu Bezděz, Doks, Máchovo jezero

- přibližně kolem 18/19.století

Postavy:

Jarmila – poctivá dívka, oddaně čekající na návrat svého milence

Vilém – má představovat autora, autor s ním cítí, žárlivý, pomstychtivý, bouří se proti společenským konvencím a soudu, je vyvrhel společnosti, loupežník – klasický romantický hrdina

Hynek – sám autor, zamyšlený a depresivní

Jazyk:

forma:

• lyrickoepická báseň

• 4 zpěvy, 2 intermezza

• námětem 3tragédie – 1. Jarmilina, 2. Vilémova, 3. Obecně lidská

• vrchol Máchovy tvorby

• využití kontrastu, lidské krutosti x krása májové přírody

• 1. a3. zpěv – typická balada, 2. zpěv – filozofický, 4. zpěv – autostylizace

• rýmy jsou střídavé, obkročné a sdružené

• dynamické líčení přírody

• kontrast v jazykové rovině

• oxymorón (protiklad) př.: umřelé hvězdy svit

• gradace (stupňování) pr.: temná noc temnější postává

• eufoine (libozvuk)

• personifikace a metafora

• zvukosled

• epiteton (básnický přívlastek) př.: „Hrůzný kvíl“, „tichý mech“

• eufemismus (zjemnění) zemřel-> zesnul

• elipsa (výpustka) př.: „už nikdy- nikde- žádný cíl“

• apostrofa – oslovení obláčků

• metonymie – „hrdliččin zval ku lásce hlas“

• pleonasmus – modrý blankyt

zvuková stránka:

• důraz na zvukovou krásu verše, melodičnost

• zvukosled – brunatné slunce rudě zasvitlo (opakování u)

• zvukomalba – řinčí řetězů hřmot

• rytmus – vzestupný jamb

• obkročný rým

Kompozice:

• Dílo je děleno:

PŘEDZPĚV (oslovuje český lid)

1.ZPĚV (typická balada)

2.ZPĚV (filozofický)

INTERMEZZO I. (O půlnoci - sbor duchů na popravišti očekává svého mrtvého (Viléma))

3.ZPĚV (typická balada)

INTERMEZZO II. (Žalozpěv loupežníků nad ztrátou jejich pána.)

4.ZPĚV (autostylizace)

Děj:

1. Zpěv – tragédie Jarmilina

Úvod – líčení májové přírody kolem jezera. Začíná zde i epický děj. Jarmila sedí na břehu jezera a vyhlíží svého milovaného Viléma. Nejdříve spatří na jezeře bílý bod. Básník jej přirovnává k bílé vodní lilii. Z loďky vystoupí posel, který oznámí Jarmile, že Vilém byl uvězněn a bude popraven, protože zabil svého otce, když bránil její čest. Nevěděl, že svůdcem je jeho otec, který ho v mládí vyhnal z domu. Jarmila se v zoufalství utopí v jezeře.