Karel Čapek
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
V posledním období (1935 – 38) píše Čapek díla, jimiž se snažil vyzbrojit českého člověka proti nastávající boj s nacismem. V jeho tvorbě a názorech nedošlo k žádnému zvratu. Čapkův postoj vůči fašismu byl logickým vyústěním těch politických zásad, které zastával již dříve. Uvědomoval si, že právě ve jménu absolutních pravd se lidé nejčastěji vraždili. Dával přednost systému, který by umožňoval polemiku, konfrontaci různých názorů, vzájemnou toleranci, který by zajišťoval jedinci maximální míru osobní svobody a chránil ho v jeho soukromí.
Fašismus je popřením zásad demokracie, svobody, lidské důstojnosti. Proti takovému systému bylo možno jedině bojovat.
Díla: Válka s mloky, Bílá nemoc, Matka
V politických zásadách se K. Čapek podstatě shodoval v naším prvním prezidentem, kterému věnoval knihu Hovory s T.G.M.. Jedná se o obraz Masarykových životních osudů a přehled jeho názorů ve formě fiktivních rozhovorů.
K dílům tohoto období patří i První parta přes svou nepolitičnost. Napsal ji proto, aby dal příklad těch charakterových vlastností, jichž bude v nastávajícím boji třeba: opravdového, nepatetického hrdinství, obětavosti a pocitu odpovědnosti za celek. Tyto vlastnosti dal členům party havířů, bojujících o záchranu svých zasypaných kamarádů.
Posledním Čapkovým dílem, které zůstalo torzem, je Život a dílo skladatele Foltýna. Je návratem k problému poznatelnosti člověka, kterému Čapek věnoval již svou románovou trilogii. Foltýn není skladatel, je to jen zámožný diletant, který touží po umělecké slávě, ačkoli jeho hudební nadání na tvůrčí práci nestačí. Pomáhá si i nemorálními prostředky: koupí hudební nápady nadaných hudebníků a slátá z nich operu. Debakl jeho soukromého provedení je bezprostřední příčinou jeho smrti. Po Foltýnově smrti dochází k rekonstruování jeho lidských osudů a jeho osobnosti lidmi z nejbližšího okolí.
Foltýna psal Čapek v nejtěžší době svého života. Mnichovská dohoda znamenala zhroucení a pád systému, kterému věřil a kterému zasvětil větší část své práce. Mnozí se obrátili nezaslouženými a hrubými útoky proti těm, v nichž viděli domnělé viníky Mnichova. I Čapek dostával denně anonymní dopisy. Když onemocněl zápalem plic, neměl patrně dost vnitřní vůle bránit se nemoci. Podlehl jí o Vánocích 1938.