Kritický realismus v evropských literaturách - maturita
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
R e a l i s m u s v s e v e r s k ý c h l i t e r a t u r á c h
D Á N S K O
Hans Christian Andersen (1805 – 1875) – proslulý pohádkář. Narozen v chudé rodině ševce a pradleny. Z rodného Odense se vydal ve 14-ti letech s cílem proslavit se. Za pomoci slavných a bohatých mecenášů vystudoval střední školu. Cestoval po Evropě, brzy se proslavil jako spisovatel. Jeho původní snahou bylo prosadit se u divadla, ale jeho spisovatelské a herecké pokusy nebyly úspěšné. Lépe uspěl jako básník a prozaik… Je autorem pohádek Malá mořská víla, Cínový vojáček, Císařovy nové šaty, Sněhová královna aj.
Š V É D S K O
August Strindberg (1849 – 1912) – spisovatel, dramatik, novinář. Na celý život byl poznamenán dětstvím, jeho matka se nikdy nemohla smířit s maloměšťáckým prostředím. Po smrti matky si otec vzal služebnou, tento čin opakoval ještě dvakrát. Z domova odešel z nevyrovnaností, kvůli své zvláštní povaze musel řešit neustálé konflikty, rebeloval proti společnosti. Měl určité duševní potíže, trpěl stihomamem, věřil, že jeho přátelé ho sledují a usilují mu i o život, v některých obdobích se věnoval okultismu. Byl fascinován utopickým socialismem. Nebyl autorem čistě jednoho směru – v jeho díle jsou naturalistické, symbolistické a expresionistické vlivy. Psal dramata i prózy. Polemizoval s Ibsenem – zobrazoval ženy opačně. Dopisoval si s filozofem F. Nietzschem. Kvůli kontroverznosti a sporům s akademií nebyl oceněn Nobelovou cenou. Drama Syn služky – autobiografický román, nemanželské dítě, v té době nerespektováno, psychologická analýza. Červený pokoj – satirické zrcadlo v duchu realismu a naturalismu, stockholmská společnost.
N O R S K O
Henrik Ibsen (1828 – 1906) – dramatik, básník a malíř. Syn bohatého obchodníka, který však záhy po synově narození zbankrotoval a ztratil všechen majetek. Ibsen odešel brzy z domova a do 23-ti let pracoval jako lékárnický učeň, Bývá považován za zakladatele realistického dramatu. Žil v Itálii a v Německu, ve svých hrách se opíral o současnost a často kritizoval měšťáckou společnost, zabýval se právem ženy rozhodovat o svém osudu. Nora (Domov loutek) – hrdinkou je žena, které je vyhrožováno, že pokud nebude intervenovat u svého manžela ve prospěch zájemce o místo v bance, bude prozrazen její podvod, jehož se před lety dopustila (kdysi si vypůjčila peníze, její muž byl nemocný, ve finanční tísni, musela udělat podvod, vše potom splácela). Při této příležitosti si uvědomuje, že po celá léta manželství se zdánlivě spokojovala s pasivní úlohou bezbranné loutky, a že manžel nebude ochoten se vyrovnat s vědomím Nořiny samostatnosti (udělá jí scénu, nedokáže to pochopit). Aby Nora našla samu sebe, rozhodne se opustit manžela i rodinu. Žena by se měla rozhodnout, jestliže manželství nefunguje – v té době nevídané. Další hry – Paní z námoří, Heda Gablerová – podobná tématika.