Kritický realismus v evropských literaturách - maturita
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
– Bratři Karamazovi – otec Fjodor Pavlovič Karamazov je zhýralec a myslí si, že může nad svými syny (Dmitrij – spravedlivý, Ivan – racionalista, ateista, Aljoša – věřící, Smerďakov – nemanželský, škaredý, zlý) vládnout, jak se mu zachce. Smerďakov, kterého otec nepřijal za svého, zabije starého Karamazova tak, aby byl z vraždy obviněn Dmitrij. Smerďakov pak spáchá sebevraždu a Dmitrij je odsouzen…
– Běsi – prostředí malého ruského města, mladí muži Věrchovenskij a Stavrogin založí tajnou organizaci, páchající zločiny. Jejich chování zapříčiní vraždu mladého Šatova, který se rozhodl o organizace vystoupit. Stavrogin neunese své prohřešky a spáchá sebevraždu, Věrchovenskij se dá na útěk a opouští město…
– Uražení a ponížení – sentimentální tématika, zdůraznění nutnosti zastat se chudých a bezmocných proti krutosti mocných…
Lev Nikolajevič Tolstoj (1828 – 1910) – narodil se ve šlechtické rodině v Jasné Poljaně. Nedokončil práva v Kazani, vrátil se do Jasné Poljany, kde se chtěl věnovat hospodářství. Zúčastnil se Krymské války → na základě vojenských zkušeností začal zastávat tzv. kvietistickou filozofii – neprotivit se zlu násilím (jako Chelčický, znal jeho spisy). Cestoval po Evropě → uvědomil si zoufalý stav Ruska. Domníval se, že vše vyřeší, když se dá mužikům vzdělání, proto na svém panství založil školu. Poddaní však ve škole neviděli žádný smysl a považovali ji za přítěž, ostatní statkáři se s ním přestali stýkat, protože ho považoval v lepším případě za podivína. Dopisoval si s T. G. Masarykem, oba vyznávali podobné životní postoje (TGM byl nucen z těchto postojů politickým životem slevit). Byl náruživý, potrpěl si na ženskou společnost, trošku úchylný – nutil ženu, aby se dívala, jak spí s poddanými – potom se kvůli tomu modlil, chtěl se vzdát majetku. Car ho pokládal za revolucionáře (kterým nebyl) a byl vyloučen z církve jako kacíř. Po neshodách s rodinou ji opouští a bez rozloučení odjíždí vlakem pryč do Bulharska, na cestě se nachladil a zemřel.
Dílo – trilogie Dětství, Chlapectví, Jinošství – autobiografické prvky.
– Vojna a mír – opis napoleonských válek (resp. ruského tažení). Popisuje rodinu šlechtice Andreje Bolkonského. Bolkonskému zemře při porodu žena, on odchází do války, proslaví se. Nebojí se smrti a nezáleží mu na životě. Na dovolené se seznámí s mladou Natašou Rostovou, s níž se do sebe zamilují. Tím Andrej získá znovu zájem o život. Postupně v něm vzrůstá odpor k válce. Dále zde vystupuje Pierre Bezuchov, který je nositelem Tolstého myšlenek, hodnotí dění kolem Napoleona. Bezuchov šel do války ze zvědavosti, postupně se v něm zrodí odpor k násilí a prochází válkou jako pozorovatel. Dostává se do blízkosti Napoleona a chce ho zastřelit, ale neudělá to. Andrej se nakonec dostává těžce raněný domů, kde ho ošetřuje Nataša, které zemře v náručí. Nataša se nakonec vdává za Bezuchova. Tolstoj v tomto díle odsuzuje války a násilí, a to i obranné. Na náměty románu Vojna a mír složil stejnojmenou operu Sergej Prokofjev.