kuře melancholik

Můj podrobný děj:

Dítě vyjde ven z Kamenného domu a sedne si na můstku a dívá se do neurčita. Šlo ven, protože si potřebovalo srovnat 2 věci v hlavě.

Retrospektiva:Včera ho maminka objímala, líbila až mu to bylo nepříjemné, zvláštně se na něj dívala.. přišlo mu zvláštní, jak se poslední dobou chovala (pořád ležela, naříkala, vzdychala a chodil k nim pán s holí). Maminka se našla v posteli s

rozevření rty, vytrestenyma očima, žlutá v obličeji - byla mrtvá. Dítěti to bylo řečeno, ale nechápalo to. Cítilo se ale zvláštně, dívky (hlavně Katla) plakala nad maminkou.. Ještě zvlastnejsi mu přišla slepice ve sklepě, která se nehybala a hleděla na jedno místo, jen kdyz se někdo přiblížil tak mrkala. Slepice seděla na vejcích a jednoho dne ze sklepa přišla s 13 kuřátky, ochraňovala je. Bylo překvapené, jak se z vajec můžou stát kuřata.

Radost mu udělalo když uslyšel zazvoneni z kostela (někdo z bohatých-majetný zemřel). K dítěti přišla stařenka a litoval ho, Dítě to však nechápalo. Dítě se jde nasnidat. Ten den byl zvláštní a Dítě se cítilo samostatnejsi. Maminka ho hladí po hlavě, dite si obleka boty (které už mu nejsou) k nim čucha jejich pes a nechce přestat, Dítě se naštve. - byl to však

smutný hlas stařenka, které mělo v hlavě. Cuklo sebou a zakřičel maminko a vše bylo jako dřív až na může, který stál u okna. Byl to otec dítěte, balo se ho. Odešlo ven, k břehu, kde býka kvočna pripravena k útoku. Chtělo si vzít kuřátko, ale kvočna ho odehnala. Dítě pozoruje kvocnu a kuřata, kvačna šlape po kuřátka tak Dítě na ni křičí. Kvocna se najezi a schovává je pod sebe a fite obdivuje tu mateřskou lásku. Otec volá kde je ten kluk, vyjde Katla a vezme děcko. Vězně ho do pokoje maminky kde je skupina dívek (Barča pláče), Dítě se ptá, kde je maminka. Panoval tam pochmurny klid. Do pokoje přišel otec, Dítě se koukala po pokoji, Chtělo totiž zjistit, co to všechno znamená, nic nechapalo. Říkají mu, ať se ještě jednou podívá na maminku a zapamatuje si, jak vypadá. Nechapalo to, ale došlo mu, že je to smutné. Prohlédnout si ji, vypadala

jinak, méně děsivé. Dítě plakalo, jakoby to pochopilo. Otec řekl Katle, ať Dítě odnese. Dítě nemohlo přestat plakát až usnulo.

Připravoval se pohreb, a tak se o děcko nikdo nestaral. Bylo často venku, nejčastěji u kuřátek. Kvočna uz si kuřata tolik nebránila před ním. Dítě je obdivovalo, jak se zdokonalování, zábava, byla chytrá...Jedno kuře mu přišlo jiné (tělo slabé, neprospívalo, sotva stalo na nohou, často leželo na břichu, nezaclenovalo se mezi ostatni, nepipalo jako ostatní, mělo smutné oči, melo ošklivější barvu a tvar). Když kvocna s ostatními odešla, toto kure se nemotorne snažilo jít za nimi nebo šlo naopak na jinou stranu a lehkou vyčerpáním. Děcko si toho všimlo, a tak se o něj staralo. Prenaselo ho k ostatnim, k zobáčku mu dávalo jahlí a zobacek k vodě. Kure bylo ale pořád takové. Dítěti bylo