Patrick Ryan Jak jsem vyhrál válku

V úryvku je použit vojenský slang a nespisovné tvary. Hlavní postava si opět svými vlastnostmi přidělala další práci.

Úryvek 6

V podvědomí se mi začal rodit nápad. Moje největší vítězství bylo možná dosud na dosah ruky ... Jako úspěšný obchodník s obilím byl kapitán Odlebog nepochybně realista, takže si uvědomoval, že Německo už válku prohrálo. A potom, s jakým podivným důrazem opakoval poznámku, že spojenci potřebují neporušený most... cítil jsem ve vzduchu opravdu kšeft? Říká se, že ruka ruku myje, a jeden obchodník s obilím se jistě domluví s druhým. "Jak jste říkal," začal jsem vyjednávat, "potřebujeme most přes Rýn. Nakonec ho stejně budeme mít, i kdybychom si ho měli sami postavit. To malé zdržení nehraje žádnou roli. Německo už válku prohrálo. Čím déle nás necháte čekat na Rýně, tím hlouběji proniknou do Německa od východu Rusové. Kdo chcete, aby vás okupoval, západní spojenci, nebo Rusové?" "Gruss Gott!" zachvěl se při vyhlídce na Sověty. "Rusáci! Divá zvěř!" "Tak proč ničíte mosty? Proč ničíte sami sebe?" Bylo načase, abych si nahrál na smeč. "Nechcete zachránit svou vlast před Rusy a sám na tom pěkně vydělat? My potřebujeme most. Vy ten most máte ... Kolik za něj chcete?" Všechna únava z něho spadla. Na tohle právě líčil. Naklonil se přes stůl, čilý a obezřelý. Ted' nešlo o válku, ale o obchod. "Pětadvacet tisíc liber. Deponovaných ve Švýcarsku." "Pětadvacet tisíc? To je směšné. To Eisenhower nikdy nezaplatí." Nikdy bych se už nedokázal podívat do očí panu Cawberrymu, kdybych skočil na první nabídku od firmy Gradheim & Koch. "Je to krásný most," namítl Odlebog. "Výborně strategicky položený. Čtyřiadvacet tisíc .. . Jako jeden obchodník s obilím druhému." "Vlastní most bychom si snadno postavili za míň. Sedmnáct tisíc. Leží o kousek dál na jih, než bychom rádi." "Sedmnáct tisíc? Vždyť tady riskuju život! Střílejí lidi už za to, že nevyhazujou mosty do povětří dost rychle. Třiadvacet tisíc, berte, nebo toho nechme." "No dobrá ... vzhledem k vašemu osobnímu ohrožení - osmnáct tisíc. Ale ani o pencí víc nám účtárna neschválí." "Osmnáct tisíc? ... Nikdy! ... Děláte si legraci? ... Osmnáct tisíc je možná slušná cena za silniční most. Ale tenhle je železniční. Ohromně solidní most. Unese vlaky, tanky, všechno. Za takový most... to bych byl blázen ... Dvaadvacet tisíc a pět set." "My bychom vlastně radši obyčejný silniční most. ale abychom to nezdržovali... moje poslední slovo ... Devatenáct tisíc." Smlouvali jsme na nůž půl hodiny a nakonec jsem to usmlouval na jedenadvacet tisíc dvě stě padesát a volný odchod do Švýcarska

V úryvku je popsána situace, za kterou bude hlavní postava povýšena. V textu jsou použitá německá slova.