Patrick Ryan Jak jsem vyhrál válku

považován za skvělého důstojníka – hrdinu. Dobývá dosud nedobytná místa, zvládne obtížnou situaci s povstalci Elas v Řecku, obsadí vinné sklepy apod… Kniha končí přátelským přivítáním ruských a anglických vojáků a velkou "chlastačkou".

Úryvek 1.

Když se výsadkové plavidlo vrhlo přídí do vzdutých vln, ucítil jsem v krku dávivou příchuť měděnky. Z plynové masky na prsou mi vybublal závan filtrační látky, až mi vyschlo v ústech. Ocelová přílba mi vražedně drtila hlavu. Bylo mi zřetelně nevolno, ale nikdy bych to byl nedal najevo před chlapci. Velitel nikdy nesmí projevit slabost před svou jednotkou. Zhluboka jsem polkl a plácl seržanta Transoma povzbudivě po rameni. "Tak co, seržante, jdeme na to," prohlásil jsem. "Konečně máme příležitost pořádně to skopčákům natřít, co?" Spustil triedr, pár vteřin si mě ponuře měřil a mlčky si odplivl do moře. Ohromný chlapík, když šlo do tuhého, tenhle Transem, ale výřečností nikdy neoplýval. Na čtyři sta metrů od břehu jsme vjeli do nízké ranní mlhy, která se v klubkách táhla podél alžírského břehu. Vyloďovací rampa poklesla do půli stěžně a já usoudil, že je načase přečíst denní rozkaz. Bylo to ušlechtilé a povznášející poselství z generálova pera, přesně takové, aby chlapce přeneslo přes těch pár zbývajících metrů na pláž. Vytáhl jsem z pouzdra na mapy kartičku a stoupl si na nakloněnou plošinu rampy. "Vojáci Čtvrtého mušketýrského!" zadeklamoval jsem. "Vyrážíme spolu dnešního historického dne, dne osmého listopadu 1942, vstříc velkému dobrodružství. Vstupujeme na alžírskou půdu, abychom přispěli svou troškou na obranu staré vlasti, impéria a demokratického způsobu života. Vrhněme se do prvního kola v ringu s bojovným zábleskem ve zraku a s vědomím spravedlnosti naší pře v srdci. Jestliže všichni potáhneme za jeden provaz s pravou britskou kuráží a soudržností, dosáhneme s pomocí Všemohoucího boha bitev zaslouženého vítězství nad silami Zla ... Hodně štěstí vám všem, lovu zdar a do toho, abychom Huny nadobro vykopli z Afriky!" "Šavle hore!" zařval vojín Drogue. "Rád bych ještě dodal pár slov osobně ..." Než jsem se k tomu dostal, křuplo to skřípavě pod čarou ponoru, příď plavidla vystřelila k obloze, rampa mi ujela pod nohama a shodila mě pozpátku do Středozemního moře ... Pohroužil jsem se jako kus starého železa dva metry pod hladinu, a když jsem se vynořil, odnesl mě už proud na deset metrů od mého mužstva. Nad hladinou se táhla mlha, ale dosud jsem rozeznával obrys vzpínajícího se člunu a slyšel jsem šílený řev motorů

V úryvku jsou popisovány okolnosti, které panují na lodi hlavní postavy těsně před vyloděním. Hlavní postava používá realistický popis situace. V textu je použit vojenský slang: Konečně máme příležitost pořádně to skopčákům natřít. Dále je použita přímá řeč. Pád hlavní postavy do moře ukazuje její nešikovnost-přirovnání ke Švejkovy. Anglický Švejk.