Jak Začít?

Máš v počítači zápisky z přednášek
nebo jiné materiály ze školy?

Nahraj je na studentino.cz a získej
4 Kč za každý materiál
a 50 Kč za registraci!




Patrick Ryan Jak jsem vyhrál válku

DOCX
Stáhnout kompletní materiál zdarma (24,24 kB)

Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.

Jak jsem vyhrál válku Patrick Ryan: 1916 – 1989ve 2. sv. v. sloužil v Britské armádě, zúčastnil se akcí v Severní Africe, Itálii a Řeckuv 60. letech – humoristický a satirický časopis Punchpřispíval do časopisů jako – Playboy a Holidaydíla: Jak jsem vyhrál válku, Můj přátel, How I become Yorkshireman Motiv: vyprávění z druhé světové války příběhy poručíka Ernesta Goodbodyho téma – nesmyslnost války, Goodbodyho kariéra ve vojně, zesměšňování, satira, nadsázka různé příběhy, které Goodbody prožívá sám a i se svojí 12 četou Prostředí: 2. světová válka, Afrika, Itálie, Francie, Postavy: Ernest Goodbody –naivní poručík, vyprávěč, čestný muž, zodpovědný, přátelský, chytrý, puntičkář Jazyk: spisovný jazyk, místy nespisovná slova – vočima, vokno, vohrada apod.. vojenský slang – skopčáci, mezkům němčina, italština, neutrálně zabarvená slova, zabarvená slova – němčouři vyprávění, popis, charakteristika monology, dialogy, přímá, nepřímá řeč využívá souvětí, tázacích, zvolacích a rozkazovacích vět přirovnáváno ke Švejkovi Kompozice: jedná se o humorný, válečný román rozdělení do několika kapitol psáno chronologicky s občasnou retrospektivou ich-forma, používá zvláště ironii a sarkasmus, zvláště na vyjádření nesouhlasu s rozkazy Děj: Dějová linka začíná vyloděním v severní Africe (Alžírsko), kde se Ernest Goodbody dostane dál od své čety a omylem je zaveden do bordelu. Tam vzpomíná, jak se sem dostal: Ernest Goodbody, účetní ve firmě Cawberry & spol., je stejně jako mnoho jiných mužů odveden, aby sloužil vlasti. Nejraději by byl v rozvědce, je ale přidělen k motorizované pěchotě. Jeho první misí je mít hlídku, kde vyslechne hádku dvou poddůstojníků o tom, jestli jsou lepší civilní věci, nebo erární. K té je posléze přizván jako nezákonný arbitr, to když po něm poddůstojníci žádají, aby flákl o zem jejich protézami, aby se zjistilo, která víc vydrží. Ernest rozbije obě, pročež dostane týdenní odloučení od roty jako trest. Jelikož má Ernest takový zajímavý styl chůze, který se zcela vymyká představám velení, je převelen do kanceláří, kde opisuje výdejky žoldu, přičemž si všimne pár nesrovnalostí v papírech, jež by mohly znamenat defraudaci (= zpronevěru). To samé se mu povede ve skladě surovin, tak ho radši převelí na důstojnický kurs, kterým s menšími obtížemi projde. Ernest Goodbody je od nynějška velitelem 12. čety 4. pluku. Krátce po nástupu se díky nelogickým řádům v anglické armádě dostane nezkušený nováček Goodbody do pozice důstojníka a vede svou 12 četu válkou. Všechny příhody líčí naprosto vážně, ale z reakcí vojáků je vidět, že je všem jen pro legraci. Využívají jeho nezkušenosti a důvěry a dělají si co chtějí, díky čemu většinou přežívají, protože poručník je pohromou. Goodbady je totiž pro válku naprostou nepoužitelný, dělá špatná rozhodnutí, špatně si vykládá rozkazy, přesto však vždy všechno obrátí ve svůj prospěch a nadřízenými je považován za skvělého důstojníka – hrdinu. Dobývá dosud nedobytná místa, zvládne obtížnou situaci s povstalci Elas v Řecku, obsadí vinné sklepy apod… Kniha končí přátelským přivítáním ruských a anglických vojáků a velkou "chlastačkou". Úryvek 1. Když se výsadkové plavidlo vrhlo přídí do vzdutých vln, ucítil jsem v krku dávivou příchuť měděnky. Z plynové masky na prsou mi vybublal závan filtrační látky, až mi vyschlo v ústech. Ocelová přílba mi vražedně drtila hlavu. Bylo mi zřetelně nevolno, ale nikdy bych to byl nedal najevo před chlapci. Velitel nikdy nesmí projevit slabost před svou jednotkou. Zhluboka jsem polkl a plácl seržanta Transoma povzbudivě po rameni. "Tak co, seržante, jdeme na to," prohlásil jsem. "Konečně máme příležitost pořádně to skopčákům natřít, co?" Spustil triedr, pár vteřin si mě ponuře měřil a mlčky si odplivl do moře. Ohromný chlapík, když šlo do tuhého, tenhle Transem, ale výřečností nikdy neoplýval. Na čtyři sta metrů od břehu jsme vjeli do nízké ranní mlhy, která se v klubkách táhla podél alžírského břehu. Vyloďovací rampa poklesla do půli stěžně a já usoudil, že je načase přečíst denní rozkaz. Bylo to ušlechtilé a povznášející poselství z generálova pera, přesně takové, aby chlapce přeneslo přes těch pár zbývajících metrů na pláž. Vytáhl jsem z pouzdra na mapy kartičku a stoupl si na nakloněnou plošinu rampy. "Vojáci Čtvrtého mušketýrského!" zadeklamoval jsem. "Vyrážíme spolu dnešního historického dne, dne osmého listopadu 1942, vstříc velkému dobrodružství. Vstupujeme na alžírskou půdu, abychom přispěli svou troškou na obranu staré vlasti, impéria a demokratického způsobu života. Vrhněme se do prvního kola v ringu s bojovným zábleskem ve zraku a s vědomím spravedlnosti naší pře v srdci. Jestliže všichni potáhneme za jeden provaz s pravou britskou kuráží a soudržností, dosáhneme s pomocí Všemohoucího boha bitev zaslouženého vítězství nad silami Zla ... Hodně štěstí vám všem, lovu zdar a do toho, abychom Huny nadobro vykopli z Afriky!" "Šavle hore!" zařval vojín Drogue. "Rád bych ještě dodal pár slov osobně ..." Než jsem se k tomu dostal, křuplo to skřípavě pod čarou ponoru, příď plavidla vystřelila k obloze, rampa mi ujela pod nohama a shodila mě pozpátku do Středozemního moře ... Pohroužil jsem se jako kus star

Témata, do kterých materiál patří