Spalovač mrtvol

U ostatních postav můžeme pozorovat fenomén mluvících jmen, které nám o postavách odkrývají jejich symbolické zapracování do díla. Willi, v překladu vůle, tak zosobňuje ideály Německé říše. Je to čistokrevný Němec, člen NSDAP a velmi schopný manipulátor, jemuž se podaří díky propracovanosti celé ideologické struktury zfanatizovat protagonistu až do té fáze, kdy má jeho život plně pod kontrolou.

Z dalších postav můžeme jmenovat Marii, dobrosrdečnou, tichou manželku pana Kopfrkingla, jejich pubertální děti Miliho a Zinu. Vystupuje zde i mnoho dalších postav židovské původu, které nejsou pro pochopení díla klíčovým aspektem, však podtrhávají odpornost antisemitistických myšlenek. Často jejich jména odkazují na významné hudební skladatele, čímž se hudba, jako čistý pronikající element dostává do kontrastu s židovskou, v očích Němců, nečistou krví nositelů. Samotný Kopfrkingl označuje Wagnerovu hudbu za patetickou, velkou a zaplňující. Otázkou tak je, zdali hovořil o Wagnerově hudbě, či oslavoval německé pokolení.

Rámcově se dá říct, že autorův záměr kritiky manipulace mas ze stran ideologií nevyzněl do prázdna. Nejedná se však pouze o strohou kritiku, ale o pointu zaobalenou mnoha vrstvami, které se v průběhu čtení, či dívání na filmovou interpretaci snažíte odloupávat. Že by byl ale laik schopen všechny dimenze díla pojmout napoprvé, to lze tvrdit jen stěží. V novele se proplétají autobiografické prvky, symboly, komplexnější motivistická výstavba, ale i špetka pro autora typického černého humoru, u kterého se nelze nepousmát. Však vmžiku vám úsměv nahradí svíravý pocit na hrudi při pomyšlení nad hrůzami, kterých se nacisté dopustili.