Středověká literatura na našem území
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
MATURITNÍ OTÁZKA
Literatura staroslověnská a latinská (pol. 9. stol. - 13. stol.)
staroslověnské památky (9. stol.)
přechod od staroslověnštiny k latině (10. - 11. stol.)
převaha latiny (12. - 13. stol.)
Literatura vrcholného středověku (konec 12. - 13. stol.)
Literatura doby husitské (15. stol.)
Literatura staroslověnská a latinská (pol. 9. stol. - 13. stol.)
první doklady literatury na našem území ve 2. pol. 9. stol., dříve slovesnost
znaky památek – anonymita, nepůvodnost, torzovitost
jazyk – staroslověnština, latina, čeština
společnost – feudalismus, pevná církevní organizace
kníže Rastislav posílá Konstantina a Metoděje roku 863.
Význam mise spočíval v uznání slovanské bohoslužby v Římě, přijetí křesťanské víry prostými lidmi (latina byla nesrozumitelný jazyk), vznik staroslověnských památek
Cyril a Metoděj = bratři ze Soluně, vytvořily jazyk staroslovenštinu, písmo hlaholici, základ nářečí ze Soluně
Cyril (Konstantin) – učeň
Metoděj – diplomat
Později cyrilice
Káží v jazyce, kterému rozumí všichni
Sázavský klášter – poslední útočiště slovanských mnichů 1079 vyhnání
Staroslověnské památky:
Legenda o svatém Václavu
Legenda o svaté Ludmile
Latinské památky:
- Kristiánova legenda (život a umučení svatého Václava a báby jeho, svaté Ludmily)
Počátky češtiny:
- Hospodine, pomiluj ny – nejstarší duchovní písně, funkce hymny; obsahuje prvky staroslovenštiny, ale je už
psaná česky.
Přechod od staroslověnštiny k latině (10. - 11. stol.)
rozpad Velkomoravské říše, Přemyslovci – orientace na západ, pevnější postavení církve (po vyhnání slovanské liturgie), vláda knížete Václava
latina vytlačuje staroslověnštinu, napomáhá tak vzniku spisovné češtiny
11. Století – latina vytlačuje staroslovenštinu – napomáhá tak vzniku spisovné češtiny
Převaha latiny a pronikání češtiny (12. - 13. stol)
Latinské památky:
Kosmas – zakladatel českého dějepisectví, kanovník, později děkan svatovítské kapituly, studoval v Lutychu gramatiku a dialektiku, znalec antické kultury
- Chronica Boemorum (kronika česká) – 3dílná kronika = líčí počátky českých dějin od počátku až po rok 1125
Po umělecké stránce velice kvalitní
věcné informace, poutavé vyprávění
promýšlí spolehlivost pramenů
rozlišuje básně, vyprávění starců, hodnověrná svědectví, vlastní zkušenosti
obsah – Kněžna Libuše, Praotec Čech (později sepsal A. Jirásek – Staré pověsty české)
Kronika – (z řečtiny; chronos = čas) dílo se líčí podle časového sledu; autor zachycuje události, tak jak je prožil; hlavní žánr dějepisné literatury středověku I novověku až do 19. století
Pokračovatelé Kosmovi – zachytili události 12. stol., nedosáhly však takového významu a úrovně – Jarloch, kanovník vyšehradský, mnich sázavský