Prostředí marketingu

Prostředí marketingu

Prostředí lze rozdělit na vnitřní a vnější. Vnější dále na mikro a makro prostředí.

Mikroekonomie – věda o chování dílčích ekonomických subjektů (domácnosti a firmy).

Makroekonomie – zkoumá národohospodářské jevy. V rámci mikroprostředí se zkoumají vztahy mezi podniky. Vztahy mohou být partnerské (dodavatelé, odběratelé), konkurenční, neutrální.

Konkurenční vztahy

• konkurence se chápe v úzkém slova smyslu

• podniky si konkurují tehdy, když nabízejí obdobný produkt a soutěží o stejného zákazníka

• konkurence v širokém slova smyslu je tehdy, když podniky soutěží o kupní sílu zákazníka

Makroprostředí

• hl. částí: ekonomické, politické, kulturní, demografické prostředí

• demografie = věda o lidské populaci

• nejdůležitější demografické údaje lze získat ve statistické ročence, kterou každý rok vydává ČS Ú

Ekonomické prostředí

1. světové

2. národní

Světové prostředí

• svět. ekonomika je na konci 20. stol. dominujícím uspořádáním

• málokterá národní ekonomika dokáže existovat samostatně

• většina národních ekonomik je zapojena do světové dělby práce (používá se globalizace)

Národní prostředí

• výrazně ho ovlivňuje hospodářská politika vlády (souhrn ekonomických opatření, kterými stát řídí, nebo reguluje ekonomický vývoj)

• hospodářská politika vlád v tržní ekonomice má být zaměřena především na vytváření podmínek pro podnikání

• převládají nepřímé nástroje

Hospodářská politika

• hospodářská politika vlády určuje ekonomické prostředí (podstatné rysy ekonomického prostředí)

• má být v tržní ekonomice zaměřena na vytváření podmínek pro podnikání

• hospodářská politika ovlivňuje rozhodování podnikatelů

• zahraniční investoři investují více tam, kde je rozvinutá infrastruktura

• má také proticyklický charakter (nár. hospodářství v tržní ekonomice se vyvíjí v osmi až jedenácti letých cyklech, které se měří po čtvrtletích HDP)

• střídají se fáze recese, konjunktury (oživení) a horní a dolní bod obratu

• recese: ↑ neprodané zásoby zboží

↓ odbyt, omezuje se výroba

↑ nezaměstnanost

↓ investice

• konjunktura: zrcadlový obraz recese

• hlubší recese se označuje deprese

• poválečná hospodářská politika dokáže zmírňovat rozdíly a předcházet vzniku ekonomických krizí

• jedním z ukazatelů ekonomického vývoje je diskontní sazba (úrok centrální banky na úvěry komerčním bankám)

• zvýšení diskontní sazby → zvýší se cena peněz, podnikatelé mají menší zájem o investice ⇒ omezování ekonomiky

• snížení diskontní sazby → klesá cena peněz, o úvěry je větší zájem, rostou investice ⇒ oživení ekonomiky

Obecně má hospodářská politika čtyři hlavní cíle

1. snižovat nezaměstnanost

2. snižovat inflaci

3. ekonomický růst

4. aktivní saldo obchodní a platební bilance (V > D ⇒ aktivní saldo)

   • tyto cíle se dají uskutečnit najednou

   • zaměření na jeden cíl bývá provázeno zkoušením situace u dalších prvků