Na západní frotě klid - Remarque

Čímž bych volně navázal na hlavní zápletku díla. Protagonistou a zároveň vypravěčem celého příběhu je Pavel Bäumer, mladý jinoch, skrz jehož myšlenky a měnící se osobnost autor ventiluje svůj protiválečný postoj. Pavel a jeho kamarádi A. Kropp, bývalý spolužák Pavla, H. Westhus, F. Müller, P. Leer, jež si libuje v krásných ženách, a F. Kemmerich, jež nás opustí hned v prvních kapitolách, se po nacionalistickém tlaku Kantorka, jejich učitele, dobrovolně nechají vyslat na frontu, kde se Pavel seznámí s panem Katczinským. bez jehož rad by na frontě dlouho nepřežili. Na frontě poté potkají Tjadena a Deteringa, myslícího stále na svou milou. Himmelstoss, velitel jejich oddílu, v začátcích mladíky šikanuje, ale ti si to dlouho nenechávají líbit. Himmelstoss symbolizuje typický vzor zakomplexovaného muže, jež se chlapce snaží psychicky zhroutit. První zlom přijde, kdy Bäumer dostane propuštěnku domů. Zde si postupně začíná uvědomovat, jak moc ho „fronta“ změnila. Po dvou týdnech se nechtíce, jelikož musí opustit svou nemocnou maminku, opět vrací na frontu. Klíčovou situací je dle mého názoru vypravěčovo setkání s náhodným Francouzem v jedné prohlubni po zásahu dělostřelectva. Bäumer mu strachem vrazí kudlu do břicha a nepřítel vykrvácí. Pavel si poté pročítá dopisy od jeho rodiny, zpytuje svědomí, proklíná válku, která z něj tohle monstrum udělala, a slibuje nesplnitelné. Román končí smrtí všech hlavních postav i vypravěče samotného. Poslední krátká kapitolka je vlastně výstřižek z novin v den, kdy zemřel protagonista. V článku stálo: „Na západní frontě klid.“ Název knihy dle mého názoru naráží na skutečnost, že smrt jednoho člověka nemá pro válku vůbec žádný smysl.

Autor chtěl poukázat v díle na psychické následky, jež sebou válka přinášela. Mladí chlapci, kteří se po válce vrátili zpět domů, neviděli smysl života, jelikož nic jiného, než každodenní strach o holý život neznali. Nedokázali se zpátky socializovat po těch hrůzách, jež na frontě zažili. Autor tím válku označuje za nesmyslnou a bezcennou v porovnání se zmařenými životy vojáků i civilních obyvatel. Poté zde poukazoval na sílu nacionalismu, která byla u mladých chlapců pěstována a vštěpována, aby se obětovali pro svůj národ. Osobně si myslím, že kniha je velmi čtivá a autorovi se podařilo realisticky vystihnout pocity vojáků. Ostatně to byly jeho vlastní pocity. Doufám, že kniha bude i v dalších generacích vzbuzovat nepříjemné pocity a pocity soucitu, aby se tyhle zvěrstva už nikdy neopakovala.