Stredoveka filosofie - patristika a scholastika
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
5. Středověká filosofie: patristika a scholastika
Středověká filosofie je spojena s křesťanstvím. Křesťanství sehrálo důležitou roli v náboženském (Ježíš Nazaretský) i sociálním myšlení. Vzniklo na základě židovství (judaismu) skoro jako sekta. Rychle se rozšířilo především mezi nejchudší vrstvy, které neměly jinde zastání, nejubožejší získali cíl. Křesťanství hlásá rovnost všech lidí, všichni mají stejnou možnost dosáhnout království božího po smrti. Jak se křesťanství šířilo, muselo se setkávat s helénismem a judaismem - šlo o konstituování. Nakonec křesťanství vítězí - oslovilo nejširší vrstvu obyvatel. Původní zásady křesťanství byly velice jednoduché: celým životem nás vede bůh, následovat Krista, život v lásce, služba druhým, naděje.
PATRISTIKA = počátky křesťanského filosofického myšlení
Od konce 1. stol. začíná křesťanské myšlení hledat své sebevyjádření a pojmový aparát, které by byly srozumitelné i vzdělanému řeckému prostředí. Toto období je nazýváno období patristiky (od řeckého slova patres = otcové, myslitelé) a trvá do 8. stol. V tomto období byl vykonán pokus o spojení řeckého, židovského a křesťanského myšlení. Hlavní témata se zabývala pochopením Krista. Dochází k pochopení Boha jako jednoty tří osob: Otce, Syna a Ducha (nauka o Trojici). Dalšími tématy byly otázky lidské svobody a Boží milosti, struktura církve, bohoslužba a vnitřní život. Co bylo položeno v období patristiky, tvoří základ církevní tradice, z níž křesťanství čerpá dodnes. Díky pronásledování, kterému byli křesťané vystaveni, vznikla potřeba křesťanství bránit. Toho se ujali apologeti (apologie = obrana). JUSTINOS se snažil navázat na antickou kulturu. TERTULIANUS ji naopak radikálně odmítal. Na přelomu 2. a 3. stol. vznikají filosoficko-teologické školy. Na předchozí tradici navazuje alexandrijská škola, kterou proslavili zejména KLÉMENS ALEXANDRIJSKÝ a ORIGÉNES. Origénes se jako první pokusil o systematický výklad křesťanství, aplikoval Platónská východiska (dílo O principech). Vrcholným obdobím patristiky je 4. stol. V souboji s herezemi (kacířstvím) a především s učením Aria, že Kristus je pouze člověk, se formulují základní věroučné definice (dogma), vytvářejí se stabilní církevní instituce a vnitřní život církve.
AURELIUS AUGUSTINUS
Po bouřlivém mládí a hledání pravdy zakotvil u křesťanství. Tuto svou cestu popsal v díle Vyznání. Brzy se stal biskupem a mravní autoritou v severní Africe. Ve filosofii navázal na tradici novoplatónismu, ale vyloučil vše, co odporovalo křesťanskému pojetí. Základními tématy jeho myšlení byl Bůh a člověk. Člověk se může propracovat k poznání Boží existence třemi postupy:
1. Ptát se světa, který vyjeví svou první příčinu. 2. Hledat v sobě, kde člověk může nalézt božské rysy. 3. Překročit veškeré skutečnosti, neboť Bůh je nad lidskou zkušeností.