Filosofie Baroka

- bytí věcí tkví v tom, že je vnímána (esse est percipi)

- ideje mohou do vědomí přicházet pouze odtud, kde jedině jsou, tj. od myslícího ducha, od Boha

- protože Bůh je nestranný a nezná libovůli, dává všem myslím stejnou ideu, a protože je neměnný, dává ji všem stejným způsobem

- rozlišuje věci mimo nás – představa Slunce, kterou mi Bůh vnuká a věci o sobě – podržení si existence Slunce, i když zavřu oči

DAVID HUME (1711-1776)

- otec moderního pozitivismu – založen na radikálním sensualistickém redukcionismu, veškeré vědění, jež překračuje hranice našeho smyslového poznání do filosofie nepatří; klade důraz na důsledný empirismus

- navazuje na Locka, ale překračuje až k totálnímu sensualismu

- proces poznání = proces poznávání

- říká, že pojem může být pouze tam, ke je zkušenost; význam ve filosofii mají pouze ty pojmy, které jsou odvozeny z lidské zkušenosti; do filosofie patří pouze pojmy, které mají nějaký význam, nebo smysl, tedy jsou odvozeny ze smyslu

- to, co je dáno prostřednictvím vnějšího a vnitřního vnímání nazývá dojmy a ty plodí vzpomínku z fantazie a to nazývá ideje

- rozdíl mezi dojmy a idejemi je jenom v síle a kvantitě

- Odkud jsou dojmy? – dojmy mám ze zkušenosti, dojmy nemusí být pravdivé, člověk nemůže odhalit, jestli opravdu existuje vnější svět, zda existuje objektivní jablko

- Co zkoumá lidský rozum? – zkoumá ideje a dojmy, rozum buď odlišuje skutečnost nebo vztahy mezi idejemi – jediné pravdivé poznání zkoumání vztahu mezi idejemi

- Jak rozum pracuje? – používá senzace a reflexe

- kauzalita = změna (pohyb, činnost)

- vše, co vnímáme je pouze současnost a následnost určitých počitků, mohu pozorovat jak často si přeju určitý proces, omezím-li se výhradně na to, co vnímám, neuvidím víc než po události A následuje událost B

- naše očekávání, že po události A přijde událost B se opírá zkušenost, že až dosud B vždy následovalo po A, nevíme, zda tomu tak bude i v budoucnu, ale věříme tomu

- kauzalita neexistuje ve vnějším světě, o tomto světě nic nevíme, neexistuje ani ve vztazích dojmů a idejí, kauzální vztah je nesmysl, je to pouze zvyk našeho vědomí

- pojem substance – neexistuje žádná imprese, která by kromě kvality zprostředkovala i nějakou substanci za touto kvalitou

- představa substance nemá svůj původ ve vnějším vnímání, ale ve vnímáním vnitřním, v činnosti rozumu pozorujícího sama sebe

- Humova argumentace není namířena proti zdravému lidskému rozumu, ale proti dogmatickým filosofům, metafyzikům, kteří stále překračují hranice a předstírají vědění tam, kde vědět nemůžeme

Osvícenství ve Francii

- 2. pol. 17. století

- francouzské osvícenství se od anglického liší hlavě svou radikálností (anglické myšlení zůstává svázáno s tradicí)