Stredověká filosofie
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
- základní témata:1) vyrovnat se nově s antickým dědictvím
2) přesunout těžiště z novoplatonismu na aristotelskou filosofii
3) rozumově prověřit a podložit strukturu křesťanské nauky a víry – rozumnost víry
- scholastika v užším smyslu: speciální metodický postup – dialektická konfrontace argumentů pro a proti určitému názoru – argumenty nebyly vzaty z pozorování skutečnosti nebo z rozumového rozboru, ale z výroků předchozích myslitelů a církevních Otců
-tři období:
a) raná scholastika – 11. – 12. stol.
- výuka na školách se dělila na dvě části – trivium (gramatika, rétorika) a kvadrivium (geometrie, astronomie, muzika)
Spor o univerzálie
- jeden z klíčových problémů scholastiky
- spor o univerzálie = obecné pojmy
- podstatou sporu při řešení této otázky je zda jsou obecné pojmy reálné, zda skutečně existují, nebo jsou-li to jen pojmy, které reálně neexistují
- realisté – tvrdili, že obecné pojmy existují, jsou na konkrétních věcech nezávislé, jsou věcné, pojmy existují před věcmi
- nominalisté – reálně, objektivně existují pouze jednotlivé předměty se svými individuálními vlastnostmi
- realismus má jiný význam, než ho dnes chápeme – realita je ten, kdo se drží skutečnosti, jež ho obklopuje v prostoru a čase; opakem je idealista – vidí v tomto světě jen pouhý „jev“ a vlastní skutečnost hledá za věcmi, v idejích
Realisté:
- Eurigena – pravé náboženství je zároveň pravou filosofií, přikládá velkou důležitost rozumu
Anselm z Canterbury (1033 – 1109) – italský mnich, arcibiskup a filosof
- proslavil se svým pojetím víry a rozumu – „věřím, abych rozuměl“
- podal originální ontologický důkaz Boží existence
- východiskem mu byla víra, protože teprve věřící člověk hledá rozumové zdůvodnění své víry
- vše co si myslíme má reálný základ – pokud existuje pojem Bůh, pak on je reálný
- pojmy jsou před věcmi
Vilém ze Champeaux
Nominalisté:
- skutečnost se sestává pouze ze samých jednotlivin; obecné pojmy jsou člověkem vymyšlená jména
Pierre Abélard (1079 – 1142)
– klade důraz na rozum
- poznávám, abych věřil
- pojmy neexistují ani před ani po věcech, ale zároveň (pojmy jsou ve věcech)
- navrhl kompromisní řešení ve sporu o univerzálie: realisté- univerzálie jsou před věcmi, Nominalisté – univ. jsou po věcech, Abélard – univ. jsou ve věcech
- je absolutní tvrdit, že je „člověčenskost“ a nikoliv lidé
Etika – klade důraz na vnější skutky, ale na vnitřní smýšlení, ze kterého pocházejí
b) střední (vrcholná) scholastika – 13. století
Hlavní rysy:
- svět ovládl Aristoteles – jeho dílo platilo za vzor pravdy- aristotelovská filosofie vládla do 16. století
- styk křesťanského myšlení s islámskými a židovskými idejemi (významný styk kultury západní s kulturou Orientu; obohacení v námořnictví, stavitelství, rozvoji měst, …)