Hluboká žilní trombóza

19. Ošetřování nemocných s hlubokou žilní trombózou DK

Charakteristika:

Onemocnění, při kterém dochází ke vzniku trombu (krevní sraženina) v hlubokých žilách při kterém hrozí embolizace do plic. Reakcí je druhotný zánět.

Anatomie a fyziologie:

Rozdělení cév:

Tepny (arterie) = Vedou krev směrem od srdce, většinou vedou okysličenou krev a živiny (plicnice neokysličenou), jsou uloženy hluboko mezi svaly nebo v tělních dutinách. V síti tepen po celém těle nejsou chlopně (plicnice výjimka). Tlak v tepnách je větší než v žilách.

Žíly (vény) = vedou odkysličenou krev směrem k srdci. V žilách je menší tlak než v tepnách. Objevují se v nich chlopně, které zabraňují zpětnému toku krve (hlavně v končetinách)

Vlásečnice (kapiláry) = stěnu tvoří jedna vrstva endotelových buněk. Stěnou kapilár z krve prostupují živiny a kyslík. Z tkání do krve prostupují odpadní látky a oxid uhličitý.

Žíly dolních končetin:

-> Z hlubokého a povrchového systému

• V žilách jsou přítomné kapsičkovité chlopně, které mají funkci zabránění zpětného toku krve

• Zpětnému toku krve také pomáhá práce svalů na DK

• Povrchový žilní systém je s hlubokých žilním systémem spojen řadou spojek = perforátory

Žilní systém DK:

(názvy jako u tepenného systému)

• DDŽ -> odvádí krev z DK, pánve, párových orgánů z dutiny břišní

-> Hluboký a povrchový žilní systém DK -> ústí do zevní kyčelní tepny (arteria illiaca externa)

-> Z pánevních orgánů sběr krve do vnitřní kyčelní žíly

• Zevní a vnitřní kyčelní žíla se spojuje (vena iliaca interna, vena iliaca externa) -> společná kyčelní žíla (vena illiaca communis) = vytváří DDŽ

• Stehenní žíla (vena femoralis) -> podkolenní žíla (vena poplitea), přední holenní žíla, zadní holenní žíla (vena tibialis posterior, vena tibialis anterior)

• Na vnitřní palcové straně bérce -> velká skrytá žíla (vena saphena magna)

• Lýtková oblast -> krátká skrytá žíla (vena saphena parva)

• Venózní oblouk nohy

Příčina:

• Zpomalený průtok krve (nedostatek tekutin, snížený pohyb končetiny -> dlouhé sezení)

• Cévní poškození např. Při poškození endotelu (vnitřní výstelka) cévy -> úraz, zánět

• Změny srážlivosti krve (tendence ke tvorbě trombu) -> onkologické onemocnění (hyperkoagulační stav)

Rizikové faktory:

• Dehydratace

• Genetika (vrozená porucha srážlivosti)

• Léky

• Nedostatek pohybu

• Hormonální antikoncepce

Příznaky:

• Asymptomaticky

• Pocit napětí a tíhy

• Bolest (lýtko, chodidla) -> při chůzi, na pohmat

• Jednostranný otok končetiny

• Kůže na končetině je napjatá, cyanotická, teplejší (zánět)

• Zvýšená náplň povrchového žilního řečiště

• Subfebrilie až febrilie

• Tachykardie

Diagnostika:

• Anamnéza + FV (pohled, pohmat) - změřit obvod obou končetin

• Odběry krve -> KO + diff (trombocyty), FW, Hemokoagulační vyšetření -> INR, a PTT, fibrinogen (= plazmatická bílkovina potřebná pro srážení), D-dimery

• SONO cév, doppler (průtok cév)

• CT angio, MR angio

• flebografie