ICHDK

Rozdělení infuzních roztoků podle:

1. Velikosti částic

• Krystaloidní – malé molekuly, které se rychle dostávají z cévního řečiště do tkání. Jsou snadno vstřebatelné. Používají se na doplnění vody a elektrolytů např. FR, Hartmanův roztok, Plasmalyte...

• Koloidní – větší molekuly, které udrží roztok v cévním řečišti, déle se vstřebávají do tkání. Podávají se pacientům v šoku, k náhradě ztráty krve. Doplňují cirkulující objem. Např. HAES

1. Osmotického tlaku

(Osmolalita = koncentrace látek v roztoku – částice vytváří tzv. Osmotický tlak)

• Izotonické – Mají stejný osmotický tlak (stejné mn. Iontů jako v plazmě) např. FR

• Hypotonické – Mají nižší osmotický tlak (nižší mn. Iontů než v plazmě) např.

• Hypertonické – Mají vyšší osmotický tlak (vyšší mn. Iontů, něž v plazmě) např. HAES

Aplikace:

• Intravenózně (i.v) - Periferní žilní katetr, Centrální žilní katetr, port)

• Subkutánně (s.c) - křidélková kanyla v oblasti břicha

• Intraoseálně (i.o) - přednemocniční neodkladná péče

Myslet vždy na:

• Zásady asepse při přípravě

• Prevence vzduchové embólie - roztok musí být vždy v Martinové baňce i v hadičce

• Správné značení infuze

• Správná rychlost infuze (množství roztoku: hodiny : 3 = výsledek -> počet kapek za 1 minutu)

• Před podáním infuze vždy propláchnout vstup 10 ml fyziologického roztoku metodou START – STOP

• Po vykapání roztoku opět propláchnout -> “spláchnutí” podávaného roztoku

Komplikace při podání infuze:

• Vzduchová embolie (při neodvzdušnění setu)

• Infekce (při nesprávném dodržení aseptického postupu)

• Paravenózní podání

• Alergická reakce na roztok (vyrážka)

Infuzní pumpy:

• Přístroje na elektrický pohon

• Lze na nich regulovat rychlost a množství podávaného roztoku

• Existují různé druhy infuzních pump

• Při objevení vzduchové bubliny v hadičce je zvukový signál (Nebo při poruše podání)

,