Ischemická choroba dolních končetin
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
4) OŠETŘOVÁNÍ NEMOCNÝCH S ONEMOCNĚNÍM PERIFERNÍCH TEPEN – ICHDK
CHARAKTERISTIKA
Onemocnění tepen dolních končetin
Zmenšování průsvitu tepen – ischemie svalů a kůže – tvorba kolaterál (=spojky) – postranní oběh
ANATOMIE a FYZIOLOGIE
SRDCE (cor, kardia)
je uloženo v mezihrudí – v dutině osrdečníkové
280 – 320g, 14cm dlouhé
Složeno ze dvou síní (atrium), 2 komor (ventriculi)
Stavba – vnitřní vrstva = endokard – nesmáčenlivá tenká hladká blána, vytváří cípaté chlopně
- srdeční svalovina = myokard – až 3cm silný
- vazivová průhledná blána přísrdečník = epikárd – postupně přechází v perikard
- vazivový vak, osrdečník – perikard
Funkce srdce:
Stažení – systola
Ochabnutí – diastola
-do pravé síně jde okysličená krev z těla (HDŽ A DDŽ) – stažení PS přečerpá krev do PK – stažení PK uzavře trojcípou chlopeň, krev jde plícní tepnou do plic – okysličí se – krev stéká plicními žílami (4) do LS – stažení LS přečerpá krev do LK – stažení LK uzavře dvojcípou chlopeň – krev aortou do těla – odkysličená krev se vrací do PS
Srdce (cor) – tepny (arterie) – tepénky (arterioly) – vlásečnice (kapiláry) – žilky (venuly) – žíly (vény)
Tepový srdeční objem
Množství krve vypuzené jednou systolou (od 60-80ml v klidu)
Převodní systém srdeční
Samotný řídicí systém srdce, vytváří elekrické impulzy, na které srdce reaguje systolou
V sinusovém uzlu vznikají el. Výboje – přes ostatní čísti se šíří až k Purkyňovým vláknům (70 – 80 výbojů v minutě
Při poruchách bývá operován kardiostimulátorem – el. Přístroj, který pomáhá sinusovému uzlu
Výživa srdce koronárními tepnami
Ucpání koronárních tepen vede k srdeční embolii – infarkt
Řízení srdeční činnosti:
V klidu – převodní systém 70-80 impulzů v minutě
Při zátěži – sympatikus (rychluje), parasympatikus (spomaluje)
Projevy srdeční činnosti – ozvy srdce
Systolická – tlumější – vzniká uzavřením cípatých chlopní
Diastolická – výraznější – vzniká uzavřením poloměsíčitých chlopní
Chlopní vady – nedomykavost, stenóza (slepení chlopní)
Údery hrotu – hmatné v 5 mezižebří na levé straně
Změna velikosti tvaru – RTG – ultrazvuk
Elektrické projevy EKG (zaznamenává vady výboje vznikající v převodním systému
KREVNÍ CÉVY
Tepny (arterie)
Vlásečnice (kapiláry)
Žíly (vény)
TEPNY
Cévy, které vedou krev směrem od srdce
Vnitřní povrch je vystlán jednovrstevným epitelem
Vnější vrstvu silná a pružná vazivová tkáň
Obsahuje vlákna hladké svaloviny
ŽÍLY
vedou směrem k srdci, jsou to cévy
Vlásečnice se spojují v drobné žilky a ty pak do větších žil
Do pravé srdeční síně pak vstupují dvě hlavní žíly – horní a dolní
VLÁSEČNICE
Jsou to tenkostěnné a jemné cévy
Propojují tepny a žíly
Všechny funkce krve se dělají ve vlásečnicích
v těle je 40 miliard