23A - Názory na výchovu v dílech významných světových myslitelů 17. - 19. stol.
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu PDF.
napomínání a trestů, s výběrem vyučovacích předmětů podle zájmu žáků, s pobytem v přírodě)
− kladl důraz na aktivizaci a na rozvoj tvořivosti − byl autorem čítanek, slabikářů a pedagogického časopisů
Johann Heinrich Pestalozzi
− bývá považován za jednoho ze zakladatelů moderní humanistické pedagogiky− pokusil se vybudovat hospodářství, kde by učil zemědělce pokrokovým metodám hospodaření, ale neuspěl
− na svém statku zřídil ústav pro výchovu chudých dět, kde se snažil s manželkou a se spolupracovníky vytvořit dětem
rodinné prostředí a poskytnout jim elementární vzdělání
− vydal spis Lienhart a Gertruda: kde popisuje život zemědělské rodiny a přirozenou vých. dětí v rodinných podm.
− na jeho náhrobku stojí napsáno: „Vše pro jiné, nic pro sebe“
− kladl důraz na formální vzdělání, které nevidí cíl vyučování v osvojených poznatcích, ale v rozvoji žákových
schopností, a to především jeho myšlení
− veškeré vyučování opírá o názornost, kladl důraz i na systematičnost− hlavní cíl viděl v mravním rozvoji, ve stálém sebezdokonalování
1
23A
NÁZORY NA VÝCHOVU V DÍLECH VÝZNAMNÝCH SVĚTOVÝCH MYSLITELŮ
Johann Friedrich Herbart
− německý filozof, pedagog a psycholog
− Herbartovo pojetí výuky je založena na filozofii (etika) a psychologii, která analyzuje výchovné metody
− upřednostňoval výchovnou praxi, individuálnost, poradenství, pedagogickou teorií, etiku, charakter a aktivnost
− kritizoval zejména byrokracii (papírování) školy, nerespektování individuálnosti žáků, …
− vyučování by mělo podle něho probíhat ve čtyřech fázích: jasnost (názornost), asociace (navazování na to, co
známe), systém (vyvození závěrů), metoda (použití v praxi)
Jean Jacques Rousseau
− nejvýraznější představitel francouzské pedagogiky 18. stol.
− požaduje výchovu individuální, citlivou, přirozenou a svobodnou, přiměřenou k věku dítěte, osobní zkušenost,