11. Ústavní právo

MOC ZÁKONODÁRNÁ – Vykonává ji Parlament tvořený dvěma komorami: Poslaneckou sněmovnou (200 poslanců volených na 4 roky) a Senátem (81 senátorů na 6 let). Aktivní volební právo – právo volit, občan ČR (od 18 let), pasivní volební právo – občan ČR (od 21 let, u senátoru 40 let). Poslanci se volí podle zásad poměrného zastoupení. Senátoři se volí podle zásad většinového volebního systému. Poslanci a senátoři mají imunitu – nelze je trestně stíhat bez souhlasu příslušné komory Parlamentu.

Posláním parlamentu je především legislativní činnost.

Návrh zákona Poslanecké sněmovně může podat poslanec, skupina poslanců. Senát, vláda nebo zastupitelstvo vyššího samosprávného celku. Vláda má právo vyjádřit se ke všem návrhům zákonů. Schůze komor Parlamentu jsou veřejné. Člen vlády je povinen na žádost poslanecké sněmovny dostavit osobně na její schůzi. Komory Parlamentu jsou způsobilé usnášet se za přítomnosti alespoň jedné třetiny svých členů. K přijetí usnesení je nutný souhlas nadpoloviční většiny přítomných poslanců nebo senátorů. K přijetí ústavního zákona a ke schválení (ratifikaci) mezinárodní smlouvy se vyžaduje souhlas 3/5 většiny přítomných senátorů.

Poslanecká sněmovna postoupí schválený návrh zákona Senátu, který jej buď chválí nebo zamítne nebo vrátí s pozměňovacími návrhy nebo vyjádří vůli nezabývat se jím. Jestliže se Senát nevyjádří do 30 dnů, považuje se návrh za přijatý.

O návrhu zákona zamítnutém Senátem hlasuje Poslanecká sněmovna znovu o návrh je, jestliže jej schválí nadpoloviční většina všech poslanců.

Prezident je oprávněn vrátit přijatý zákon, s výjimkou zákona ústavního, s odůvodněním do 15. dnů. O vráceném zákonu Poslanecká sněmovna hlasuje znovu a jestliže jej schválí nadpoloviční většina všech poslanců, zákon je přijat. Podepisuje jej předseda Poslanecké sněmovny, prezident, předseda vlády. Je uveřejněn ve svírce zákonů ČR.

Poslanci jsou oprávněni interpelovat vládu nebo její členy ve věcech jejich působnosti, tzn. klást otázky, na které musí člen vlády odpovědět do 30 dnů.

MOC VÝKONNÁ – nejvyšší orgány výkonné moci jsou prezident a vláda.

Prezident je hlavou státu. Z výkonu své funkce není odpovědný žádnému státnímu orgánu. Je volen Parlamentem na pětileté volební období (na základě návrhu nejméně 10 poslanců nebo 10 senátorů). Prezident má minimálně 40 let, nikoho nelze volit častěji než dvakrát za sebou, musí získat nadpoloviční většinu všech poslanců a senátorů. Pravomoci prezidenta mj.:

• Jmenuje a odvolává předsedu a další členy vlády

• Svolává zasedání Poslanecké sněmovny

• Zastupuje stát navenek

• Sjednává mezinárodní smlouvy

• Je vrchním velitelem ozbrojených sil

• Může odpouštět a zmírňovat tresty uložené soudem

• Má právo udělovat amnestie

• Přijímá vedoucí zastupitelských misí a pověřuje a odvolává vedoucí zastupitelských misí ČR

• Propůjčuje státní vyznamenání

• Jmenuje soudce, generály a některé další funkcionáře ČR

• Může rozpustit Poslaneckou sněmovnu (dle čl. 35, když se Poslanecká sněmovna neusnese do 3 měsíců o vládním návrhu zákona, s jehož projednáváním vláda spojila otázku důvěry nebo se Poslanecká sněmovna 3 měsíce neusnesla