11. Ústavní právo

Vláda je vrcholný kolektivní orgán státní moci a správy, má výkonnou pravomoc – řídí a kontroluje státní administrativu. Vláda je odpovědna Poslanecké sněmovně, která může projevit nespokojenost s její činností vyslovením nedůvěry vládě. V takovém případě musí vláda podat demisi (odstoupit). K přijetí usnesení vlády nutný souhlas nadpoloviční většiny všech. K provedení zákona může vláda vydávat nařízení. Člen vlády nesmí vykonávat činnost neslučitelnou s výkonem funkce, např. podnikat. Dělba práce ve vládě – ministři řídí resorty. Resortní ministři jsou v čele vrcholných úřadů svých resortů – ministerstev.

MOC SOUDNÍ – uplatňuje se při ochraně práv v občansko právním řízení (náhrady škod), v trestně právním řízení (tresty).

Soudce je vázán pouze zákonem, je oprávněn posoudit soulad nižšího právního předpisu (např. vyhlášky ministra) se zákonem (tzv. soudcovské právo zkoumací). Zákon stanoví, kdy se vedle soudců z povolání podílejí na rozhodování i další občané (laičtí přísedící soudních senátů nebo jako porotci v trestním řízení).

Soustavu soudů tvoří Nejvyšší soud, Nejvyšší správní soud, vrchní, krajské a okresní soudy. Ústavní soud – orgán ochrany ústavnosti.

NEJVYŠŠÍ KONTROLNÍ ÚŘAD – kontroluje hospodaření se státním majetkem a plnění státního rozpočtu.

ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA- pečuje o stabilitu měny.

ÚZEMNÍ SAMOSPRÁVA – ČR se člení na obce, které jsou základními územními samosprávnými celky (Praha a 13 krajských měst)

Územní samosprávné celky jsou veřejnoprávní korporace (právnické osoby), které mohou mít vlastní majetek, hospodaří podle vlastního rozpočtu. Spravují ji zastupitelstva, volená občany na čtyřletá období tajným hlasováním.

Listina základních práva svobod

Struktura Listiny základních práva svobod:

1. OBECNÁ USTANOVENÍ – Východiskem pro právní úpravu základních práva svobod je teorie přirozených lidských práv. Sféra svobody člověka je prvotní. Lidská práva mají univerzální charakter. Základní práva jsou nezadatelné, nezcizitelné, nepromlčitelné, nezrušitelné. Jejich obsah a platnost nemají být omezeny státními hranicemi. Meze základních práva svobod mohou být za podmínek stanovených listinou základních práva svobod upraveny pouze zákonem.

2. Základní lidská práva a svobody – Elementárním právem člověka je právo na život. Z toho důvodu se nepřipouští trest smrti. Nedotknutelnost osoby a jejího soukromí je zaručena. Nikdo nesmí být mučen ani podroben ponižujícímu zacházení nebo trestu. Osobní svoboda je zaručena. K zajištění osobní svobody slouží i zákaz nucených prací nebo služeb. Každý má právo, aby byla zachována jeho lidská důstojnost, osobní čest, dobrá pověst a chráněno jeho jméno. Mezi základní práva a svobody je zařazeno právo vlastnit majetek. Výslovně se zaručuje dědictví. Do skupiny základních lidských práv patří dále domovní svoboda (nedotknutelnost obydlí, výjimečnost domovních prohlídek pouze na písemný příkaz soudce), listovní tajemství, svoboda pobytu, která zakazuje vyhoštění občanů, svoboda myšlení a náboženského vyznání.