11. Ústavní právo

Ústavní právo

Právní normy upravující nejdůležitější právní vztahy ve státě, a to:

• Uspořádání státu

• Rozdělení a výkon státní moci

• Základní práva a svobody občanů

Prameny: ústava a ústavní zákony (při hlasování se vyžaduje kvalifikovaná většina – 3/5)

Ústava

Nejvyšší zákon státu, o soulad zákonů v právním řádu dbá ústavní soud.

Ústavy demokratických států obvykle ustanovují:

1. Typ státu – např. republika, monarchie nebo federace (federace je pevný svazek států s jednotnou zahraniční politikou, armádou, daňovou soustavou spojů a dalšími životně důležitými zařízeními, je jediným subjektem mezinárodního práva, ve federaci je nutné přesně vymezit pravomoci a působnosti – kompetence – ústředních federálních orgánů členských států federace – např. SRN, Švýcarsko), konfederace (volné spojení států, kde každý sdružený stát je samostatným subjektem mezinárodního práva, přechodně např. SNS, dříve USA, Švýcarsko)

2. Nejvyšší orgány státní moci a správy – vytváření těchto orgánů (volbami nebo jmenováním), složení, pravomoci

3. Rozdělení státní moci (3 složky)

• Moc zákonodárná – volené zákonodárné orgány, které kromě tvorby zákonů také kontrolují – moc vládní a výkonnou (tvorba zákonů se nazývá legislativa)

• Moc výkonná – organizace a řízení státního administrativního aparátu, pravomoci a vzájemné vztahy jeho orgánů

• Moc soudní – soustava soudů a rozdělení jejich působnosti

1. Základní práva a svobody občanů – na podkladě Všeobecné deklarace lidských práv, Mezinárodního paktu o hospodářských sociálních a kulturních právech a Mezinárodního paktu o občanských a politických právech, dokumentů, přijatých valným shromážděním OSN – všichni mají právo na stejnou zákonnou ochranu bez jakéhokoliv rozlišování diskriminace podle rasy, náboženství, politického přesvědčení, národnostního nebo sociálního původu, rodu, majetku apod.

Ústavní právo a Ústava České republiky

Hlavními prameny ústavního práva ČR jsou:

• Ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, která nebyla účinnosti dnem 1. ledna 1993

• Listina základních práv a svobod č. 2/1993 Sb., která je podle čl. 3 ústavy součástí ústavního pořádku ČR.

Ústava České republiky obsahuje preambuli a 133 článků v 8 hlavách:

1. Základní ustanovení

2. Moc zákonodárná

3. Moc výkonná

4. Moc soudní

5. Nejvyšší kontrolní úřad

6. Česká národní banka

7. Územní samospráva

8. Přechodná a závěrečná ustanovení

V PREAMBULI – věrnost občanům a tradicím a odhodlání budovat, chránit a rozvíjet ČR, jako stát založený na úctě k lidským právům a na zásadách občanské společnosti, střežit a rozvíjet zděděné přírodní, kulturní, hmotné a duchovní bohatství, řídit se principy právního státu.

ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ – ČR – svrchovaný, jednotný a demokratický právní stát. Politický systém je založen na svobodné vzniku a volné soutěži politických stran, které odmítají násilí jako prostředek prosazování svých zájmů. Rozhodnutí vycházejí z vůle většiny, dbá ochrany menšin. Nikdo nemůže být proti své vůli zbaven státního občanství. Stát dbá o šetrné využívání přírodních zdrojů a ochranu přírodního bohatství.