2. Základní právní pojmy

Den účinnosti je v právních předpisech stanoven:

1. uvedením konkrétního data (15. 11. 2010)

2. dnem vyhlášení – platnost se shoduje s účinností

3. pokud není uvedeno jinak – pak 15 dnů ode dne vyhlášení

(dnem vyhlášení je den rozeslání Sbírky zákonů - je uveden v záhlaví Sb.)

1. uvedením lhůty ode dne vyhlášení (např. třicátým dnem ode dne vyhlášení)

2. uvedením jiné právní skutečnosti (např. nabytím platnosti smlouvy Lisabonské smlouvy)

Výjimečně je PN retroaktivní = zpětně účinná

Retroaktivita je zpětná časová působnost PN

Znamená, že se chování subjektu, ke kterému došlo v minulosti (v době účinnosti jiné právní úpravy), posuzuje podle aktuálně platné právní úpravy. Z toho vyplývá, že subjekt neměl možnost posoudit, zda jeho chování je nebo není ve shodě s právem, které nabude platnosti a účinnosti v budoucnu, protože toto právo ještě fakticky neexistovalo.

Zánik PN

Právní předpis obvykle neobsahuje ustanovení, do kdy bude platný a účinný

PN zanikají:

1. uplynutím doby, na kterou byla PN stanovena

2. derogací (výslovným zrušením PN)

• jako celku

• části PN

1. novelizací, tj. změnou/doplněním části PN

(nedotčená ustanovení zůstávají platná a účinná beze změn)

1. vydáním nové PN, která upravuje tytéž vztahy

(neobsahuje-li předpis derogační klauzuli, platí, že novým právním předpisem se nahrazují starší předpisy týkající se téže věci)

PN je abstraktní pravidlo chování, protože nemůže předpovídat a do důsledků postihnout všechny rozmanitosti společenských vztahů, které se stále mění. Proto musí být právní norma při svém uplatňování na konkrétní případ vykládána (interpretována).

Výklad PN lze rozlišovat podle různých kritérií:

1. podle toho, který právní orgán nebo osoba výklad PN podává:

Legální výklad

= obecně právně závazný, podává jej orgán, který k tomu byl ústavou výslovně zmocněn

(v ČR není Ú nikdo zmocněn !)

Oficiální výklad (služebně závazný)

= podává státní orgán pro podřízené orgány, pracovníky – není právně závazný pro služebně nepodřízené

Výklad v rozhodnutích Nejvyššího soudu

= není obecně závazný, ale ovlivňuje soudní praxi

Výklad orgánu aplikujícího právo

= soud a správní orgány při své rozhodovací činnosti, je právně závazný výlučně jen v konkrétním posuzování, nikoliv obecně, má však velký vliv na rozhodování nižších či správních orgánů

Doktrinální (vědecký)

= není právně závazný, je založen na vědeckém zkoumání platného práva (objevuje se zejména v učebnicích, komentářích k zákonům, časopisech, vědeckých statích) – od právních teoretiků a vědců

2. podle používaných metod výkladu PN orgánem, který právo aplikuje:

Gramatický
Logický
Systematický
Historický

Zužující (restriktivní),

= stanoví smysl PN úžeji, než jak by to vyplývalo z izolovaně zkoumaného textu